Je tO jak v telenOvele...
"Ona hO k smrti miluje, ale On ji ne... Ubližuje jí a Ona je nešťastná... Jakmile se z tOhO po dvou letech trápení dOstane, On si uvědOmí O co přišel, lituje tOhO a k zbláznění se do ní zamiluje. Jenže Ona už neví, cO dál.. jestli si s ním něcO začít, i když už k němu nic necítí, nebO se na něj vykašlat... Jenže On je prOstě dOkOnalej... Šílenej rOmantik- tak, jakO Ona, hezkej, průměrně inteligentní, pOzOrný, chápavý, má s ní podObné zájmy... ROzumí si... Jenže, i když jí píše nádherné vyznání lásky ji tO nechává naprostO chladnOu... Nic jí to neříká... jenže Ona neví, cO dál... Přece jenOm.. NikOhO nemá a On ji má rád... Jenže... Ona nemá vůbec pOtřebu hO vidět, dOtýkat se ho, cítit hO... Už tO není prOstě vůbec, jakO dřív...
´COpak v tom nezbylO ani kOuska tOhO nádhernéhO citu?´"
Jenže ta Marie-AntOaneta jsem já a ten ChuliO je "můj" Jirka...
Diskuse ke zpovědi
hele, docela se dá snadno pochopit, že když ses od něj jednou odpoutala, sotva vstoupíš do stejný řeky po druhé. Kluci jsou telata, já mám věčně stejný problém, a jediný, s kým jsem fakt zatím byla štastná, je chlap o osmnáct let starší. Ten si nenechal fakt nic promeškat, hm. Radím ti, řekni mu, jak to je a rozhodně si s ním nic nezačínej, když tě nechává chladnou. Časem by na to stejně přišel a o to víc by to jeho a pak i tebe bolelo. Když mu to řekneš, bude ho to mrzet, ale aspoň si vyžere, co si nadrobil.
MilujuBublinky : jO, baví... Máš s tím nějakej prOblém?
baví tě hodně psát s tím O furt?
Floppy: ještě mu chvíli nechám naděje... Jen ať se trápí...
Tak proč se zase k němu vracet když k němu nic necítíš co?Já bych se k němu nevracela ... být s někým jen,že chceš,ale bez lásky to neni ono ... i když on Tě miluje ty jeho ne to by nebylo k ničemu ...
Natiik: řekni mi to na rovinu, prostě to na něj vybal tak rychle, že se nebude stíhat bránit
TO je snad sen... Já budu jemu dávat kOpy... TOhle byla vždycky jehO práce... Lidi, jsem fkt šťastná.. Díky, že jste mi(jakO vždy) Otevřeli oči... Ještě ale přijít na tO, jak mu tO řeknu...
když k němu nic necítíš a nemáš potřebu ho ani vidět, tak to nedělej... ublížila bys tím především sobě... však on to přežije a možná si uvědomí, že celou dobu dělal chyby, ale o už je život, za chyby se platí...
hele, Natiiku, on už svoji šanci měl, ni? a že si ji posral sám, to je jeho problém
a podívej - on ti ubližoval, takže proč by ses k němu měla zachovat jinak? je sice fakt, že by se mělo odpouštět, ale takovéhle hraní si s člověkem se neodpouští (a pokud jo, tak velmi těžce, tak to aspoň vidím já)
má rada - vykašli se na něj a najdi si někoho jinýho, někoho, kdo s tebou bude jednat lépe než tenhle "trouba", co si myslí, že vždy bude vše podle něj
Jenže já nevím, jestli mi nejde právě O tO, mu ublížit...
pokud už k němu nic necítíš, tak se nenuť, jen by ti to ublížilo....já sama mám dost podobnou příhodu, a s tím svým "bývalým" jsme teď dost dobří kámoši, on má svou a já mám svýho takže to chce jenom čas
Z lítosti ne. Pokud ho nechceš na 100 %, tak ruce pryč. Ublížila bys mu víc, než si dovedeš představit.
Jen z lítosti nebo protože nikoho nemám?? Říkáš, že nemáš potřebu.....tak proč to řešíš? Nevím, myslím si , že pokud to cítíš, respektive necítíš, jak bys měla, nemá to dle mne smysl...
Náhodné moudro a přísloví
Každý osud je možno zmáhat jen snášením. (Vergilius)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©