Tehdy byl podzim. Byl úplně normální den, jako každý jiný, jen pro mě to byl a navždy zůstane, jedním z mích nejhezčích dnů v mém životě…24.11 ,2006, 17:09…. Od té doby jsme spolu a doufám, že ještě dlouho budeme :) …
Se začátku „chození“ s ním, sem vůbec nevěděla jak se před ním mám nebo nemám chovat, mám se nalíčit? Vzít si to nejhezčí oblečení co tu vyhrabu? Mám se předvádět? Nebo mám zůstat stejná, svá, sebe jistá, obětavá a mírně ulítlá holka ze 7.A ZŠ Antonínská3?....To se u mě jevilo asi jako nejlepší řešení…Moc mi to ale nevycházelo… Vždy když jsme byli alespoň chvíli sami, spolu úplně jsem zapomněla na svět okolo, přestala se ovládat a začala plácat nějaký ty puberťácký keci, jako náhražky za moje „zapomenutí scénáře :))“..
Později to už bylo lepší … Ale to sem ještě nevěděla, co se vlastně děje… V té době sem byla naštvaná na svou fajnovou kámošku kvůli tomu, že mi podle mého d**ilního názoru přebírá kluka.. To mi tehdy uniklo, že můj kluk, začal dělat něco, co už pro mě bylo vážně moc… Začal se dekovat práškama… Ne proto, že je měl předepsaný nebo podobně.. Ale proto aby si ublížil… Aby skoncoval z tímhle posraným životem… Jeden víkend už toho na mě bylo prostě moc, nevěděla sem, jak s toho všeho vyplavat … Tehdy jsem neviděla jiný řešení, nepřemýšlela jsem… Vůbec mě nenapadlo, že tím můžu někomu ublížit… Hrozně jsem se bála, bála sem se že si něco udělá…A co pak..bez toho kdo pro mě znamená všechno… Vzala jsem tehdy pro mě úžasnou žiletku… Byla to chyba, vím, a teď toho dne lituju…. Ukázalo se, že Honza si nic neudělal, byla jsem šťastná jako blecha, to mi věřte :)) Vlastně ani nevím, co ho donutilo k tomu, aby zůstal… Možná rodina, možná kámoši, možná počítač :)) a co já vím možná dokonce i já…:)) …
Nechtěla jsem,aby se Honza někdy dověděl o tom co jsem kvůli (pro někoho) pouhý lásce a němu udělala… Ale bohužel… Pořezaný zápěstí se jen tak neschová…. Dozvědělo se to celkem dost lidí, lidí kterým jsem nikdy nechtěla ublížit , ale ublížila…Moc toho teď lituju.,…Vím že je pozdě… Snad se vám někdy budu moct omluvit….Mám vás všechny moc ráda a nikdy bych nechtěla , aby se něco podobného opakovalo, slíbila jsem, že tohle už neudělám … Doufám že mi to vydrží… Všem mým kámošům a hlavně Honzovi, chci moc poděkovat, byli jste mi oporou když jsem byla v nouzi a doufám, že vám to jednou všem budu moct oplatit…díky, mám vás moc ráda…
P.S
Díky Honzo, moc tě miluju …
není co dodat...snad jen díky....
Diskuse ke zpovědi
ja te taky mocc miliju
bála ses o něj a byt to asi jen momentální zkrat v tvé hlavě... ale pěkná blbost., co kdyby sis hodně ublížila... naštěstí to ale dopadlo dobře příště to nedělej, nikdo ti za tohle nestojí
to nejsou uplne chyby ale je to jen zapis znaku tohle se stava pri prekopirovani z wordu :) proste zlatej textak sou to skryty znaky mezery entery nebo tak... prsote BUG
Lucipher: jo taky se mi to zobrazuje - bez těch chyb by ta zpověď byla poloviční
Ty chyby se zobrazujou jenom mě, nebo i ostatním? Dělá to text dosti nečitelným..
reknu ti jedno z atohle nestoji zadnej chalp na svete ale vyjimky potvrzuji pravidlo.. co se jim neomluvit nekdy v budoucnu ale co nejdriv?/ hlavni je ze sama vis co to bylo .. a mozna ze i on si uvedomil jak velka chyba to byla a ze na tom ma svuj podil i on a nenecha to uz takhel zajita znovu ? jinak nejistaota jak pises nazacatku stim se potkal sna asi kazdej a hlavne holky ale cim dyl nekoho mas tim vic nabyvas jistoty
nám nemáš za co děkovat.....my tě máme moooc rádi.....
Náhodné moudro a přísloví
Chvilka bláznoství je sladká. (Horatius)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©