Detail a diskuse u zpovědi

Všem moc děkuju

Dost často jsem na tom podobně. Ale lidé si za čas zvyknou, uvidíš.
Je to normální.

Bud rada, ze vubec neco citis. Svoje pocity nemusis kazdymu hned servirovat, staci kdyz te nekdo pozna-bude vedet, kdy jsi stastna a kdy ne. Jenom nech pootevrena dvirka pro ty co nejvic milujes, nech je aby te poznaly a ostatni snad prijde... Hodne stesti,.... a lasky

jo každý jsme jiný, myslím, že tě tenhle problém nemusí znepokojovat, podle mě je důležitý, jak se člověk cítí a ne to, jak to na něm jde vidět - já mám někdy taky takový stavy, prostě jsem smutnej, ale na ksichtě mám úsměv nebo navenek jsem smutnej, ale uvnitř šťastnej, to je prostě normální, takže si myslím, že i ty jsi v poho

Jako jsi uplně normálni jen některé pocity neumíš dát najevo a některe nechceš dávat najevo ale je to normál

nevim jestli je to normalni ale ja jsem taky takova...proste jsem stastna ale uvnitr..nedavam to najevo a kdyz se smeju tak je to jen maska pro okoli..ja nemam duvod se smat..vim jak ti je protoze to prozivam sama..castecne jsem se v tom naucila chodit tak to zkus taky.

Souhlasim...Si takova jaka si...Kazdej je nejakej...A tvoji rodice by to meli vedet nejlip..

já myslím že tady je otázka jestli je to normální zbytečná... přece nemůžou všichni dávat své pocity najevo stejně a rodiče by to měli vědět a věřit ti, že se raduješ, ale když uvádíš zrovna příklad dárku, tak tam to třeba můžou poznat i průběžně z toho, že ten předmět často používáš nebo něco podbného... netrap se tím, protože ty taková prostě jsi a to nezměníš

Já to taky nikdy moc neumím, ale nějak se snažím, aby to viděli, i když asi ne úplně jak bych chtěla, ale prostě snažím se

Lazarus, díky

Každý z nás dává nebo nedává pocity najevo jinak. Je to podobné jako s inteligencí nebo vzhledem. Řekl bych, že jsi normální.

Vlastně je jedna možnost, kde mě uvidíte brečet. To je u knížky nebo u filmu. Třeba takovej Titanic.

Nemůžu říct je-li tO normální. Sama jsem divná. Buď bulím jakO želva a nebO se na plné kOlO směju...