Celej život mám smůlu na lásku. V lepším případě mě holky nechtly a v horším už někoho měly. Poznal jsem jednu báječnou holku. Dopisujeme si už několik měsíců a začal jsem jí mít rád. Dokonce jsem za ní jel. Zašli sme si do kavárny, povídali, popíjeli, smáli se. Byly to ty nejlepší 2 a půl hodiny v mým smutným životě. Celou dobu, od přivítání až po rozloučení jsem cítil, že jsem našel část sebe samého. Jenže ona to tak necítí. Jsem jenom kamarád, se kterým si dopisuje. Jsem sice šťastnej aspoň za to a moc si toho vážím, že jsem pro ní kamarád, ale já jí miluju. Vím že nemám právo po ní chtít, aby to co cítím k ní já cítila i ona ke mě, ale strašně jí miluju. Chybí mi její hřejivý úsměv, její smých, který zažene všechny moje chmury, chybí mi její společnost i její krása. Žijeme od sebe daleko, takřka přes půl země, takže je těžký budovat přátelství. Já jí ale miluju a chci abych to byl já, kdo jí učiní šťastnou, bude jí ochráncem, oporou v těžkých chvílích a chci jí provázet životem. Chci s ní žít do konce života.... Co mám dělat? Sám neznám odpověď a z toho je mi strašně. Je mi jako by mi vzali srdce a nedokážu se radovat.
Diskuse ke zpovědi
Z přátelství se láska dělá těžko, pokud ten druhý nechce. PAk je lepší být raději jen přítelem a srovnat se s tím než po ní chtít lásku, protože pak ji můžeš ztratit úplně. To je tvá volba. Asi to bude znít krutě, ale pokud se nezamilovala do teď, tak se to asi těžko změní, ale třeba taky jo. To bude záležet na tom, jak se to bude vyvíjet dále.
Každopádně být tebou, tak to překousni, zbav se toho....třeba přeruš kontakt, jestli si myslíš, že ti to pomůže.
Klííd, z toho se vyspíš 
Taky se dá jít za ní.. půl země neni žádná vzdálenost, jestli nemyslíš planetu. :D
andea: pravou lásku nemůžeš nikdy rozeznat...
dej jí čas,třeba se to ještě nějak vyvine,asi ti stejně nic jinýho nezbyde,no,lepší než ji ztratit úplně,ne?
..taky už mě kolikrát napadlo,jestli je právě to,co prožívám zrovna láska,ta pravá láska,je to hrozně těžký,každý ji asi prožívá jinak a jak ji poznat?!je to divnej cit :(..
to je smutný osud... ale i když ji miluješ, tak určitě moc dobře víš že neovlivníš koho bude milovat...bohužel 
já plně chápu jak se cítíš, taky jsem něco podobného zažil, jenom jsme nebydleli tak daleko od sebe 
ale je tady pořád nadějě že když si píšete a možná se někdy ještě sejdete, tak ji něčím okouzlíš...
tady je jedna rada: "Ženu si nenakloníš velkými činy, které uváději v rozpaky, nýbrž malými pozornosti, které dojímají..."
hodně štěstí
styx: V lásce se nevyznám a ani nechci... Je to dost složité, alespoň na mě 
Pigggsty: Jestli sis to myslela, tak to tak asi bylo. Láska podle mě nemusí být nutně oběť a nemusí s sebou nést smutek, ani to nemusí být extatický pocit štěstí, či nemusí končit dramatickým rozchodem. Každá láska je jiná. 
styx: Snad... Nevím... Čím déle se bavím se zamilovanýma lidma, tím spíše mi dochází, že jsem ještě nikdy nikoho asi doopravdy nemilovala... A kolikrát jsem si myslela, že jo... Takže tady ty věci okolo lásky moc nechápu
Pigggsty: Když jsi vedle někoho,koho miluješ už příliš dlouho, je to jako očistec - předpeklí, třebaže se říká, že je lepší být nešťastný s láskou, než bez ní - tak tím je ale zřejmě myšlený jiný případ...
Možná že si její lásku získáš časem...
Víš, buď rád, alespoň za to, co máš. To, že s tebou nechce být, je smutné, ale nic s tím nenaděláš. S tím se musíš smířit. Nikoho nehledej, ono až to bude chtít, tak to přijde samo.
Já jenom teď přemýšlím, jestli je lepší nikoho nemít, anebo mít, ale trápit se s ním, když ti ten člověk třeba ubližuje... Ale to už je jen má filosofická úvaha
Přeju hodně štěstí, každý by jsme měli časem najít tu svou pravou polovičku...
Jedno španělské přísloví říká: Nabídnout přátelství tomu,kdo chce lásku je jako dát chleba tomu,kdo umírá žízní.
takyto pocit je velmi znicujuci, no i ked je to tazke tak skus v tom najst neakee pozitivum, co ty na to? a verim, ze tam niekde je ta prava, ktorá je ta hodna,,, vela stastickaa 
Je těžký udělat z přátelství lásku, pro mě je těžký radit... rozhodně bych ale nezahodila naději, ta přece umírá poslední ne? ... v tomhle bohužel nevím, ale máš pravdu, že nutit ji do toho opravdu nemůžeš.. 
ale stále je tu naděje, že to cítí stejně, jen to nedává na jevo... Jáistě, pokud bydlí daleko, tak je těžký získat si pevnou důvěru, ale nejni to nemožný... hodně zdaru 
Já mohu jen říct, že ti moc dobře rozumím, snažila jsem se věřit, že jednou z kamarádství získám lásku, ale... No, přeju ti, abys měl víc štěstí. Jsi na počátku, třeba tu šanci dostaneš. Držím palečky.
AD první řádek: Uvažuju, který případ by byl vlastně horším...
AD zbytek: Tak jako co můžeš dělat? Je mi líto tvé situace, jestli tě to uklidní, o moc líp na tom nejsem, ale doporučuju ti vypít hodně zeleného čaje... nějakého se silnou chutí... k tomu filosofickou literaturu, pusť si pohodový jazz, nebo jinou hudbu, kterou máš rád a řekni si, že budeš hledat dál...
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Kdybys i zlostí pukl, přesto budou lidé stále jednat stejně. (Marcus Aurelius)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©