...v nočních tmách tlapičky s drápky, bolestí se skrývající, drásají tělo, touhou slepujíc cáry duše, aniž tuše, že co lepiti není.
Snad hvězdy zas jednou vyšvihnou se na nebe, posvítí do trnových labyrintů cest. Zatím však, bolestí krásou opojena, přežívajíc, se zdmi hrozícími léčebny psychiatrické před svou hlavou.
Však zabila jsem JI. Tu, co měla z nás duši čistou, tělo neotrávené, nejizvené... Z mostu Nuselského shodila část, tu, jež na záchranu měla ještě čistá práva. Dívčinu maniakální, jíž byl cizí žal...
ďas by to spral, může být mi odpuštěno..?
Nothing... and more nothing...
Diskuse ke zpovědi
jj... souhlas s ivuš 
mě se to taky moc líbí...
Taky spíš hlasuju pro inspiraci, ale neni to špatný...Máš už nějaký svoje dílka ve článcích? Docela s chutí bych si od tebe něco přečetla.
náhlý a krásný amok inspirace..jen tak dál x) 
Čau Blackie. :) Co zas vyvádíš? :) Jo, spíš náhlej amok inspirace.
...a tím se básník snaží říci, že je vrahem,
či ho chytl náhlý amok inspirace?
stalo se mi to samé... a ikdyž nevím zda se to dá mně odpustit Tobě to promíjím 
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Čím jednou načichl džbán, když byl ještě nový, tu vůni dlouho si uchová. (Horatius)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©