Beatrice, Lukostřelkyně, 14 let
Bohužel nic netrvá věčně...
Když se štěstí na tebe směje,
já strhávám tě do závěje.
Zpět do závěje.
Můj zlý, tichý sykot tě sráží na kolena
snad osobnost jsem dvojí, rozdvojená.
Jsem rozdvojená.
Jsem anděl milující, lásku k tobě cítím.
Ale kdybys věděl, jak já tě nenávidím!
Jen tiše nenávidím.
Pochopili jste? Jestli ne, tak se vám nedivím... já sama se be někdy nechápu :
ICQ: 427-551-437 Jako Bee
Občanská práva | obyvatelka |
Registrován | 22.04.2007 14:03 |
Naposledy přilášena | 01. 01. 1970 01:00 Tj. před 24 rok. |
#. přihlášení | 87x |
#.zobrazení profilu | 17134× |
Příspěvků | 1 zpovědí |
34 komentářů u zpovědí | |
1 článků | |
34 komentářů k článkům | |
0 blbostí na nástěnce | |
pohřbil 3 lidí | |
zapsal do blázince 0 lidí | |
3x v přátelích |
Příspěvky
zklamání
dost mě to tady zklamalo. do této chvíle moje vysoké mínění o tomto webu a jeho uživatelů se srazilo na malou krupičku pohrdání.
Nedokážou prostě akceptovat náboženský vyznání... Jsem křesťanka, ale to teda vážně neznamená, že si tu nechám nadávat do pánbíčkářů.... ty satanisti prostě nepochopěj že život není jenom jedna velká depka, zároveň smysl života... mít spojení s duchovnem, jako s Bohem a mít s ním osobní vztah... to je to, co vás dokáže podržet a podrží... prosím odpusťte, ale moje víra je smyslem mýho života a nikdo neříká, že jsem nějaká psychozní... jsem obyčejná holka, která poslouchá Within temptation, evanescence, protože jí to nikdo nezakazuje! křesťanství zdaleka není puritánství...
díky tobě, Bože, můžu mít život bohatej a v Tvý ruce.... dík za hezký chvíle v tomto městě a jistojistě se sem ještě vrátím...
jsem člověk, který píše špatné básně, nečtené povídky, má nenavštěvovaný blog... studijní úspěchy nikoho nezajímají, práce je nedoceněná nebo nepovšimnuta dyž je dobrá a kritizována když je o něco horší.... Padám... stačí jedna ruka dobrého člověka... a buduse moci podívat na slunce...
Safra!
Moje spolužačka má speciální výraz: Kosočtverec. Co může mít čtrnáctiletej pošuk jako já za problémy? Celej svět je jeden velkej problém. Asi jsem moc pesimistická. Až na výjimky je celej svět jeden velkej pesimista, co se tváří jako optimista. Jakto? Kdo má právo brát ostatním srdce, soustředění, nebo popřípadě něco "fyzickýho" ? Je to hrůza. Všechno někomu odkážu, předám heslo od počítače a odstěhuju se.... třeba na Madagascar, tam bude klid.
Proč mám číst nějakýho Oscárka Wilda? Ať si straší, když to to strašidlo baví, mě je to někde Asi odejdu do věčných lovišť, je to jistý. Bordel a chaos všude kolem mě mi nasvědčuje, že bych všechno měla zabalit....
Už nebudu bratrovi tlumočit angličtinu do World of warcraft... To je tak, když má někdo líný sourozence :'-( Už se těšim, až se za rok, dva odstěhuje Alespoň ten klid bude, když už nic....
Mimochodem... byla jsem už docela v poho, a šla jsem ven, ale potkala jsem HO a najednou jsem nebyla schopná se ani hejbat... je to se mnou pořád horší a horší. Jeho nová holka, myslím od včera, si ze mne před všema dělala srandu. Když šla na záchod, šla jsem při matice za ní a vlepila jí facku.... je to zlý. vážně, neudržela jsem se.... Bohužel. Teď mě to celkem mrzí. Teda mě to mrzí dost, ale omlouvat se nechci... ne, ne, ne. Ona mě ponížila dost a... a nemám na dohled nějaké omlouvání... ale moje svědmí je den ode dne černější a černější...
začíná bouřka.... Půdu zavřít okno... to psí počasí ve mě evokuje pocity, který nejsou zrovna příjemný. Dno opět na dohled....
Ztrácíš se z dohledu, sne?
Ztrácí se... Sice nic neříká, ale prostě se ztrácí :'-( Nic nemohu udělat, prostě to nejde, je to jako když někdo umírá. Taky tomu nejde zabránit...
Sen, sen. Ale to nebyla jen pouhopouhá iluze. To byla vize a touha. Touha po někom a po něčem. asi víte všichni, o čem mluvím.... teda píšu....
Vím, že člověk si musí šáhnout až na samé dno... ale já už to dno znám jako své vlastní boty.... ztrácí se mi z dohledu to světlo slunce a já zase mířím ke dnu, už je nevyhnutelně blízko.... a to už jsem si myslela, že už brzy příjde hladina a slunce. Ten člověk mě táhne ke dnu pořád níž... a níž.... a níž...
Náhodné moudro a přísloví
Osudem člověka jest jeho povaha. (Herakleitos)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©