Příspěvek

Můj milovaný deníčku
Dnes jsem ráno jsem vyhlédl a vypadl z okna. Stálo tam napsáno, že mnoho lidí padlo, mnoho lidí setrvalo v boji, a že mnoho lidí se odklidilo z bojiště sledovat televizní show.
A jak to bylo se mnou? Vykročil jsem s písní na rtech vstříc novému dni, plnému neomezených možností, skýtajícímu nesčetná překvapení a nikdy a nikým neprobádaná zákoutí reality. Ano - dnes jsem se s odhodláním a vervou vrhl z okna do dne, ve kterém jsem měl zažít věci, které nikdy nikdo nezažil a o kterých by ani ti nejabsurdněší básníci nebyli s to napsat verš, neboť natolik jsou umístěna mimo všednost.
Tak tedy - první krok, druhý krok... a už jsem seděl v kanceláři. Nastala noc. Dva kroky zpět králem po šachovnici. Jsem tam, kde jsem začal, pouze již nemohu provést rošádu.
A tak se smráká nad horizontem, aby se opět mohlo zítra rozednít. Zítra...

0 komentářů