Příspěvek

sečteno a podtrženo...
...v hlavě se mi motaj úplný blbosti. dneska obzvlášť.
a o ostatních ani nemluvě. dneska mi totiž nejde do hlavy nic.
když sem totiž dneska ve škole pronesla nějakou větu, všichni z ní byli buď úplně vytlemený nebo říkali "cože? jak to myslíš? seš vůbec normální?" a tak podobně. co je to sakra za den? nezdá se mi to že jsou všichni kolem divný a já ještě divnější?
nejspíš to bude tím počasím, že.. ale ani tomu bych nevěřila.
sem sklouzla pohledem na svoje levý zápěstí, koukám že ty jizvy jsou ještě vidět. no nazdar. nedávno se mě táta ptal co mám na tý ruce, tak sem radši mlčela. by bylo nadlouho. a navíc táta se mi poslední dobou nějak vzdaluje. za poslední dny s ním promluvím maximálně tak jedno dvě slova.. většinou to je tak že se mě tatin zeptá jak se mám a co dělaj baskytary... basa... ach jo. to dělá naschvál. jakoby nevěděl že já po tom nástroji úplně prahnu a zdá se mi o něm v noci.. thunderbird.. kua i kdyby to byl obyčejnej fender, ibanez nebo tenson, chtěla bych basu! pak bych klidně obětovala prachy co si schovávám na nový boty a zaplatila bych si nějaký kurzy, protože... ach jo.. mamina by zas měla kecy že na ten nástroj bych musela chtít hrát a musela bych na něj cvičit a ne jako na piáno.
mami, sakra, kdy už konečně pochopíš, že na ten klavír jsem nehrála dobrovolně!! do toho jste mě donutili vy! když se nás ta učitelka na řpípravce ptala, na jakej nástroj bysme chtěli hrát, víš co jsem jí řekla? KYTARU! mami, kytaru!! ona se mi vysmála, že prej to pro holku není... a táta říká taky že basa se pro mě nehodí. moc silnej nástroj.. tati.. já vim že se mě od toho snažíš všemožně odradit, já to vim. a hlavně mi nevěříš. díky moc za důvěru, rodičové. fakt že jo.

0 komentářů