Příspěvek

Semnikdynevimconapsat
Po přehladovělém čase znovu si sedám s perem v ruce. Nevím, kdy a jak se to děje.Ale je to tady, je to zde. Přichází ke mně jako by snad mohl přijít medvěd k zdechlé rybě. Nudí mě staré věci. Hmotné. Avšak staré zvyky..ano, setrvaly. Nepopírejme zažité. Vánoce nepředběhneš. Kůstku spolikám, nic nevyvrhnu.
Nic necítím.
Cítím toho mnoho.
Nemám cítit koho.
City nevymýtím.Polévám hrboly běžného bytí
kapalnou hmotou noční barvy.
Život si sepnu nití
a osvobodím vlasy.
Kde přebývá absurdn nedostižných den?
Plamínek mladé beznaději uaveně svítí.
Pošlapej líhni vos,
co v hlavě bzučí.
Chutná ti med,
upij tedy!
Ochlaď, vhoď led do kádí zčernalé vody,
nač vířit bludy?
Sni.

0 komentářů