Příspěvek

Nadpis, nadpis... co to jednou zkusit bez něho?
Potřebuju křičet. Křičet, jak nejvíc to jde. Potřebuju plakat. Plakat dokud se nezblázním bolestí hlavy.
Ale hlavně bych potřebovala své alter-ego. Kde je? Kde je ta mrcha cynická, nepříjemná? Potřebuju ji, aby se mi zase vysmála, aby mi opět na rovinu řekla, jaká jsem husa pitomá. Aby se mne znovu zeptala, no co si to hraju... Ale je tu jen mé pokroucené, kňučící já.

Ani na MM se necítím zrovna dobře... a Zpovědnice mi připomíná listárnu nějakého dívčího časopisu. Achjo, je mi z toho všeho nanic.

0 komentářů