Příspěvek

Dnešek, vlastně včerejšek
Na školu přijel prezident.

P. Klaus má cestu po Moravě a rozhodl se zastavit i na naší škole, takže pořádné pozdvižení. Naše třída se bohužel do auly nevešla, upřímně, nijak mě to nelákalo. Mé otázky by také nemusely projít. Ale zpět. Budeme tedy vítat pana prezidenta na chodbě. Bože. Jediný klad - místo do čtyř máme do půl třetí. Jinak, jak to popsal jeden učitel, to bylo jak za komunistů Prvomájový průvod... Povinně čekat, až dojede papaláš. Ráno jdu do školy a něvěřím svým očím. Kytka! Na naší škole! Věc naprosto nevídaná. A další a další! Na škole to najednou vypadá jak ve skleníku. I nástěnky jsou perfektně zaplněné....bože, jaká přetvářka.... Den proběhne v klidu, nijak se nic nehrotí... Jdem na oběd a pak máme čekat půl hodiny před dveřma. Hm....paráda. Je čas si popovídat, něco dořešit.....dozvídám se od holek, že v květináčích jsou ještě cedulky z obchodu :D apod. Dostane se mi té cti párkrát se utopit v očích JÍ :) A už je to tu. Zástupce jde s významným posunkem. Jde průvod, Klause přehlížím, vidím ho, až jde navrch. Pak jde ještě pár lidí. A konec. :D Jdeme domů. Venku si ještě zažertuju na účet kolony blokující silnici (vlastně neblokující, tam je "průjezd zakázán" ;). Doma. Nechce se mi moc učit, ale vím, že musím. No nic. Prospím se a jdu na to. O půl jedenácté. Laborky napůl hotové, zbytek dopíšu ve škole, slovíčka do němčiny naučená. Jdu spát...

0 komentářů