Příspěvek

My behated diary...
tak tě zase jednou nikdo nečte, kromě mě...
...trochu mi to asi bude chybět... ani tak ne to, že tě někdo četl, jako spíš to, KDO tě četl...

...myslím, že začínám přesně zjišťovat hranice mého prokletí...

I have no home.
Any place i find, i could call like that, dies.

Když někam přijdu, a je mi tam dobře, a jsem tam doma, to místo umře. Nebo se změní, tak moc, že tím vlastně umře.
Kohokoli najdu, koho mám rád, koho miluju, je buď daleko, nebo odejde. Nebo na mě sere.
Cokoli chci, o čemkoli sním, můžu si být jistej, že se nestane.
Nemám smysl.
Nemám naději.
Nejsem k užitku.
A nejsem ani dost egoista, abych se z toho těšil.
Nedokážu žít jenom pro sebe. Na to jsem příliš bezcenný, pro nikoho totiž nemám cenu. Kdybych ji pro někoho měl, PAK bych možná dokázal žít pro sebe.
Jsem někde, odkud mě nikdo nevytáhne, protože buď nevědí, že tam jsem, nebo nevědí, že se odtamtud dostat chci. A stejně je jim to jedno, takže...
Špatně jsem začal, špatně budu pokračovat. Budu žít celý život s vědomím, že nemá žádný smysl. Nejen pro svět, historii, lidstvo, a podobný kecy, ale ani pro mě. A to je to nejhorší.
Jak se mi asi bude žít s vědomím, že jsem celý svůj život promarnil?
Stejně, jak se mi s tímto vědomím žije teď.
Mám za sebou "jenom" prvních jeho sedmnáct let.
Dost na to, aby vám stanovily kurs, který už nejde zvrátit. Kurs do prázdnoty.
Jsem rozbitej. Blbej porouchanej stroj. Který si myslí, že cítí, ale necítí. Nedokáže to, protože nikdy neměl příležitost se to naučit. Nežije, protože to nikdy nezkoušel. A teď už ani nemůže. Sám by to nezvlád, a nikdo mu nepomůže. Ale pořád, pořád se nedokáže zbavit naděje. POSRANEJ porouchanej stroj. Kdyby se zbavil tý POSRANÝ naděje, bylo by to o něco snažší, míň by to bolelo. Místo permanentního sklamání by nastoupila permanentní rezignace.
Chci prázdnotu, do pr**le! Nechci mít naději a pak si ji nechat znovu a znovu rozbít. Chci prázdnotu.
Nechci v sobě budit to, co se chce snažit žít, protože by tomu za chvilku zase jednou něco podrazilo nohy. A to bolí mnohem víc, než ta prázdnota.
Posranej, blbej rozbitej stroj.

0 komentářů