Příspěvek

nechapu...
ani nevis jak moc bych chtela.....ani nevis jak moc to potrebuju...ani nevis jak to musim mit...nevim jestli je to to...jestli to je neco nebo nekdo....ale neco mi chybi....najednou je to vsechno jiny...pripada mi ze v hlave to mam na jednu stranu v poradku a na druhou....ani trochu....vsechno se tam plete..pres sebe, na sebe, ven, dovnitr...a pak to boli...to boli se tady koukat na to co vsichni delame......brecim kvuli klukum, pratelum, rodicum, kdyz sem navztekana nebo si pripadam ublizene a nejspis me to i mnohem vic poznamenava.....ale nezasahuje me to tolik jako vsechno co tady vidim...jak je to tu najednou pro me jiny, vsechno cizi jako bych sem nepatrila a pritom vim, ze sem patrim stejne jako ostatni...ale jak si neco muzu myslet a pritom vedet uplnej opak??proste to je ten opak vseho...pripada mi ze tady nemame co delat, ze bez nas by to tu bylo krasny, porad si jenom rikam ,,At uz vsichni pochcipame...´´!!!....proste to nedokazu pochopit....jednotlivi veci jo......ale kdyz si to davam vsechno do souvislosti pripada mi to jako magorina......a nejvic me tady na tom vsem sere, ze sem jenom clovek....ubohej clovek, kterej se chova jako ostatni, ikdyz se tak chovat nechci....sem cvicena opice....jako vsichni

0 komentářů