Příspěvek

Ahoj
Dneska je to už dva roky a pár dní co jsem se svým současným přítelem, poslední dobou to jde nějak z kopce, už půl roku spolu bydlíme a ze začátku to všechno bylo moc fajn, ale teď jsou naše hádky na denním pořádku, najedno je všechno JEHO a on si může dělat se všim co chce a já jen budu poslouchat a když ne tak můžu jít někam, moc mě to mrzí, tohle neni to co jsme spolu budovali, tohle neni ten blázínek, kvuli kterymu jsem nechala někoho koho jsem milovala, možná toho ted lituji, možná doufám, že se to zlepší, nejsem svatá, ale nedávám mu důvody mě takhle slovně napadat, taky už mě mrzí jak se náš vztah změnil v takový stereotyp, přijde z práce, lehne si do osmi nebo do devíti do veera spí, pak si sedne k PC a tak sedí až do ranních hodin, už se se mnou skoro ani nemiluje jestli jednou za měsíc, když jsem s ním o tom bavila tak mi odpověděl že je prý unavenej že toho má teď hodně, ale prý nikoho nemá že nemá čas na mě tak nemůže mít čas ani na nikoho jiného, věřím mu, ale jvšechno mě to moc mrzí, připadám si jak slaměná vdova v 18ti letech.....Párkrát jsem se sešla se svým bývalým, tím kterého jsem tak milovala a nechala kvůli tomu mému současnému, když ho vidím tak se mi roztřesou nohy, vzpomenu si na to malo, ale na to krásný co jsme spolu zažili, a je to všechno v pr***, kdybych na něj jenom počkala tak by to mohlo byt všechno jinak, ale taky by to mohlo vypadat tak že už by jsme se ani nstýkali, mám ho moc ráda . občas se spolu pomilujme a je to moc krásný, ale toho svyho současnýho mám moc ráda, ale je to už spíše jen takový ten zvyk než ta zamilovanost, nevim kdy zamilovanost přechází v lásku, al epodle mého jsem na něj jen zvyklá, neumim si představit , že bych byla sama, ale pomalu , ale jisě mě to už přestává bavit......no jo....tak já se ti zas ozvu

0 komentářů