Příspěvek

dílko vytvořené včera ve vlaku
Proč?ona to ví,městem chodí bezesná paní,
nespatříš ji za dne,je větrem co duje,
přináší plno radosti i smutku,ona však sama je,
rozdala své srdce,kamkoliv jen pohlédla.

Když přijde noc a ty už spíš,
krásné zdají se ti sny o zemi daleké,
tam v dály i ona je,avšak již se nesměje.

Zamiloval jsi se do jejích rtu,rudějších než krev,
do jejích pohledu,hlubších než noc.
Zamiloval jsi se do přeludu,tím ona je.

Až ráno vyjde slunce,do tvých očí vejde smutek.
Přeješ si další noc,už chceš být s ní,
kdo by ti to mohl vyčíst.

Každý sen však není stejný,ani ten o tvé paní,
Rozkvetlá louka změnila se,na pláně pekelné,
na konci skála vyhlíží vznešeně.

Jdeš stále blíž a v tom jí uvidíš,
černý šat zdobý tělo její,usta už se nesmějí.
Z ust srší chlad,probouzíš se už nemužeš spát.

Co stalo se dál to netušíš,nikdy se to nedozvíš.
Tvá paní zmizela v dály.
Tvá laska dala jí sílu,skončila se sny,
a ruka její dala se k dílu.
Slzy jizvy zahojila,černý šat odhodila,
natolik tě milovala,celá se jen pro tebe změnila.

Až přijde den,i ona bude v něm,
na louce rozkvetlé bude tě čekat,
nenech ji už nikdy plakat..

0 komentářů