Příspěvek

V p**eli!
Už jsem to sice psala do zpovědi, ale mám pořád pocit, že se z toho musím vypsat. Všechno je podělaný. A mojí láskou ( která vlastně asi už pěkně dllouho láskou neni) je naprostej konec, ve škole je pro mě každá hodina horor. Doma mi už všechno leze na nervy, občas i kamarýdky bych nejradši uškrtila. Ale nejlíp bych asi udělala, kdybych uškrtila sebe. Udělala jsem další blbost( no, není se co divit) zase jsem si začala ubližovat. Já... nechtěla jsem, ale nešlo to jinak. Prostě jsem myslela, že se zblázním a věděla jsem, že tohle je jediné, co mi pomůže. Nic jiného by to nedokázalo. Nejdřív jen dva malý zářezy nůžkama... ale pak jsem prostě musela, musela jsem víc :( nevím, co mám dělat. Všechno se boří, všechno se mi hroutí před očima. Chvilku jsem si myslela, že se opravdu vše mění k lepšímu, že budu šťastná... Nepovedlo se mi to, jsem zase zpátky v tom temném smutném údolí :( Je mi vůbec ještě pomoci? Zasloužím si jí? A nebo mám radši rovnou umřít na místě?! Asi by to bylo jednodušší, ale nežijeme proto, abychom měli vše snadné :( Prostě, nevím jak dál. Nevím co bude a bojím se toho. Kéž bych.....

0 komentářů