Příspěvek

jo, co se škádlívá, to se rádo mívá...?
pak co se miluje, to se musí přímo týrat...

to je vtipnej námět na povídku, nebo mi to tak alespoň přijde:
(exagerrating)
po tom, co ....řekněme holka, abych nebyl klasicky mužskej a neobsazoval furt do hlavních úloh chlapy, takže holka brečí nad rozporcovaným tělem svýho milovanýho, který jěště před chvílí žil, když mu trhala levou ruku (a to už měl obě nohy rozdrcený a dost silně krvácel! ten měl výdrž, co?), a naříká: "Sakra, vždyť já tě miluju, já to nemyslela ve zlým..."
(end of exagerrating)

jó, včera jsem koukal Nezvratný Osud, a strašně moc jsem se na tom smál, hlavně na tý učitelce (zapnul jsem to až po úvodu, takže nevím jak se jmenovala), hlavně na tý části, kdy se s nadějí v očích natahuje po tý utírce, co leží na nožech...
...no já nemohl...
...asi je to tak trochu v tom předešlém odstavci vidět, co?
nebo: "Dobrá, zachránil jsem tě. Kdo je další?"
a drb...=D

jo, dobrá. jdu pryč... tedy se psem ven, pak se vrátím, asi se pokusím naprogramovat si kompresi souborů Hoffmanovým (myslím že se jmenuje tak)... a ne... asi spíš tím Adaptive LZ algoritmem, bo ten je snažší, a pak... hm... nevím...
tedy vím, ale to by bylo na dlouho...
=Midnight out=

0 komentářů