Příspěvek

:'-( už nemám sílu....
..to co se dfěje u nás doma je peklo, když můj otec od nás odešel, myslela jsem že je to jen skrz to, že máma stále nevychází s penězi....připravila nás o tátu...sice jsem si dříve myslela, že ho skrz jednu věc nenávidím, ale jakmile odešel, zjistila jsem jak moc ho mám ráda...už nejsem malá holčička, který všichni jen budou něco nalhávat...už jsem velká a vím jak to u nás v rodině je...mnoho věcí jsem poslední dobou pořádně pochopila, pochopila jsem hlavně svýho tátu, ale na druhou stranu-přestala jsem chápat matku....to co se zdálo před 4 lety, kdy od nás otec prvně odešel se vrátilo v mnohem horší podobě...jde to do sta tisíců...proč to kurva dělá, proč nýás tak ničí, my dvě jsme měli tak pěknej vztah, dokonce jsem ji začla důvěřovat a teďka jsem se tak v ní zklamala, všichni mi říkají že ji nesmím nenávidět,ale já mám přece důvod ji nenávidět, odešel od nás táta, rozbila naši rodinu, mě to psychicky odrovnává a to tak že tentokrát nemyslím na nějaký d**ilní neškodný říznutí , ale na to, že bych konečně udělal ten poslední vysvobuzující zářez, mám sklony k tomu se zabít a mnoho lidí mi už v minulosti řeklo, že jsem typ člověka u kterýho věděj že je schopnej něco takovýho udělat a já sama vím že na to mám a kdybych chtěla udělám to hned, já vlastně chci i nechci, už tak nás postihlo strašný neštěstí, dívat se na ty uplakané zničené tváře, na tu beznaděj v lepší život, na nic netušícího malýho brášku...nemůžu to udělat kvůli nim ,ptž bych jim způsobila bolest a já to vím a nejsem sobec abych se zabila a je tu nechala a neohlížela se na ně....oni o těch jejich pitchovinách co udělala věděli dříve než já, ale nechtěli abych toi věděla zrovna já, respektive matka to nechtěla...ale bratr mi to včera nebo předvčerejškem řekl...jenže od té doby přicházíme na další a další věci:'-(.....třesu se, pláču a znovu a znovu.....chci jít někam daleko daleko od všeho, zadupat tenhle skurvenej život a začít od začátku, tak moc jsem stála o to začít znovu, slíbila jsem to i Honzikovi z kapely na chatě, kterým,u důvěřuju a jsme skvělí kamarádi, vlastně víc než to, jsme víc než nějakej pár, přestože spolu nechodíme a nikdy jsme spolu nic neměli...minulej týden jsem zahodila žiletky, slíbila jsem že začnu znovu že mě ty problémy už nesloží, že bude škola a všechno bude jiný, začnu prostě od začátku a vyseru se na to co bylo, jenže teď to prostě nejde, ptž ten problém je tu a my ho stále máme a pokud se toho nezbavíme nemůžeme dál žít nebo našlápnout vstříc novýmu životu:'-( jenže tak dlouho přes půl roku mi trvalo než jsem konečně našla odvahu začít znovu žít bez žiletek a ona mi to takhle zase posrala:'-( nemůžu začít znovu natož tak žít prostě už totálně nemůžu, chcííípnu tady:'-(....nejhorší je do jakýho srabu zahrabala moji Barušku moji sestřičku, nenávidím ji za to co ji provedla...chápete to někdo????svoji vlastní dceru dokázala srazit na dno, podvýst ji, jakoby nestačilo když ji tenkrát vybrala její peníze!!!!teď jde o 100000Kč, proč jí to dělá???má nás vůbec ráda, cítí vůbec lásku vůči nám, vždycfky se za nás stavěla, když k něčemu došlo, vždycky nás chtěla mít u sebe, teď nabívám dojmu, že nás chtěla mít doma jako jistotu příjmu peněz od otce....ani táta si tohle nezaslouží, nikdo nikdo z nás si to nezaslouží:'-(....dneska jsme byli u babičky dojel tam otec a ptal se jí a prosil aby mu řekla kde všechno co má, kolik toho je, kam ty peníze dala a ona zase drží hubu, jen se k němu otočila zády, vyběhla jsem ven na ulici a dala jsem se do pláče pak vyšel otec a plakal, viděla jsem svýho otce plakat , plakal a objímal mě a já ho prosila ať mě vezme sebou že tu už nechci být, jenže zase bych byla vůči Destinymu i Peťovi sobecká nechat je tu...jenže já potřebuju aspoň vypadnout,...kdo ví co bude zítra..,.má dojet sestra, mají si s matkou sednout a mluvit s ní, dohnat ji k léčení apod. jenže ona to neudělááááá, neřekne jim nic maximálně tak další snůšku lží, nelze ji věřit, tak moc bych ji ráda položila otázku, kam si ty peníze dala,cos dělala a proč to děláš?" jenže by mě buď neodpověděla, ptž ona to NIKDY neřekne nebo by LHALA!bojím se zítřku, psychicky to nezvládnu...copak ona si neuvědomuje co za neštěstí udělala,??????přivedla rodinu do neštěstí, všichni jsme jak trosky a lidi se budou bavit na náš účet!a ona ještě chodí jako velká madamemoisellle a komunikuje se všema jakoby nic:'-( TAKY JSEM PŘIŠLA NA TO ŽE VLASTNĚ SVOJI MATKU NEZNÁM, KDO ONA VŮBEC JE, CO PŘED NÁMI TAJÍ, CO MÁ ZA TAJEMSTVÍ?????????my ji vlastně ve skutečnosti neznáme, chodí kolem nás denně ale ve skutečnostiu o ni víme ho**o...nejhorší je že táta ji má pořád rád,říkal mi jak moc ji má rád, ale nemůže vedle ní žít, ptž by ho zničila, ale to už stejně udělala zničila nás všechny!MOJE MATKA JE BEZCHARAKTERNÍ, NENORMÁLNÍ, BEZPÁTEŘNÍ MRCHA, TO NEJVĚTŠÍ A NEJHNUSNĚJŠÍ MONDSTRUM NA SVĚTĚ, BOŽE JAK JI TEDKA NENÁVIDÍM, JE VE MĚ TOLIK NENÁVISTI,...za tu bolest BYCH JI NEJRADĚJI ZABILA!!!! za tu bolest CO NÁM ZPŮSOBILA!!!!ale ona se ještě dočká, já totiž doufám že se jí to všechno jednou vrátí a shnije v peekle a nenalezne klidu a pokoje!vím že ze mě mluví dočasná nenávist, zášť, ptž je to čerstvé, vím že zase jednou to bude v pořádku, ale to bude až za dlouho, nevěřím ji, a věřit už ani nemíním, tolik nám ubližuje ať si sbalí věci a vypadne do háje, nám se uleví a mohli bysme tak začít žít, ptž věřte že ona do těch sraček spadne dříve či pozděšji znovu!
Teď si hlavně říkám, že nesmím být sobecká a ustát to, kvůli rodině, ptž moje smrt by je dodělala....:( ale nebýt nich, té části rodiny co mi zbyla, jdu a zabiju se....hlavně v Destinym mám oporu stojí při mě a jsem mu za to vděčná, je smutné jen to, že nás boužel spojilo dohromady to zlé...:(((((

Je mi zle...
Chci umřít a nic necítït
a jen tak v klidu spát
a pak už je mi jedno
jestli má mě někdo rád...

chci se zbavit bolesti, nenávisti, zášti...:(

proč žijeme život,
když není proč žít
vždyť život může být krásný,
jen si ho zasloužit....
chtěla bych ten štastný život žít,
ale boužel mám smůlu,
mohu o něm pouze snít..

Mám tě ráda tati,mám tě ráda destiny,
jen povězte mi kdy dostanem se z té pustiny
Mám tě ráda Peti, mám tě ráda Báro,
pro co žít?je toho tak málo:(((

.......

mám vás moc ráda, držme se...:(((

0 komentářů