Příspěvek
Téměř před půl rokem, když jsem sem poprvé přišla.....poznala jsem tu jednoho člověka( nebo spíš jeho články, myšlenky) , měl nick Man in white. Obdivovala jsem ho, přišel mi moudrý, inteligentni, polovinu toho co napsal jsem nepochopila. Vzhlížela jsem k němu jako k bohu a hltala jsem každý jeho slovo. A uběhl půl rok a já si po dlouhé době přečetla pár jeho postřehů...Pořád mi přijde moudrý, inteligentní, ale už chápu i tu druhou polovinu a nevzhlížím k němu jako k bohu. Netroufám si tvrdit, že jsem na stejné úrovni jako on (co se myšlení týče). Chci tím jen říct, že díky němu jsem si uvědomila, že stále stoupám po tom pomyslnym žebříčku nahorua že jsem ze ten půl rok postoupila minimálně o dvě příčky. Mám ze sebe zvláštní pocit.
Diskuse
Náhodné moudro a přísloví
Láska je jak slza, v oku vzniká, k srdci proniká. (Publilius Syrus)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©