Příspěvek

Den blbec
Euforie? haha..někam mi utekla....i přes tu příšernou únavu a mírně zkaženou náladu, jak sem popisovala jsem opravdu naskládala všechny knížky do batohu..mezi tim se probudila mamka...A nenapadlo jí nic jinýho než mi zkazit náladu...Opět sem slyšela,že sem jen doma místo abych chodila na koupaliště a na diskotéky jako normální lidi (třeba jako ona?!)..Snad sem to ani nijak nekomentovala, ale náladu, tu mi to teda pěkne zkazilo...Unaveně sem hledala kartičku do knihovny, díky tomu se mi podařilo rozbít budík, ale to by bylo ještě v pohodě, problém byl v tom, že sem kartičku nenašla...S úsměvem na tváři sem to oznámila mamce...Ta se naštvala snad ještě víc než já v nadcházející hodině....Řekla doslovně,že sem jak malej harant a ještě plno dalších podobnejch věcí, opět mi oznámila ať se sebou už konečně něco dělám (což nechápu, protože mě teď bylo už delší dobu celkem fajn a nic se mi měnit nechce), ale musim přiznat...vytočilo mě to....Nevim o co jí šlo, byla to moje kartička, jsou to moje starosti se zařizovánim, moje peníze....Tak proč to nebere s nadhledem?...Naštvaná sem bez kartičky odešla do knihovny..To sem ale nečekala, co se stane...Před kniho**ou ze mě vztek opadnul a začala sem se těšit na ty knížky...Za pultem stála celkem dost nepříjemná paní, ani moje milý chování jí nezlomilo...Na mojí větu, že bych potřebovala novou kartičku se nejdřív ironicky ušklíbkla a potom mě požádala o občanský průkaz....Málem to se mnou švihlo, protože občanku sem nechala samozřejmě doma...Musela si o mě myslet,že sem úplně pitomá, nejenom že sem ztratila průkazku do knihovny, ale ještě k tomu si zapomenu občanku...Zničeně sem odešla z knihovny, neměla sem málo k tomu abych se rozbrečela...bez knížek, bez průkazky, unavená, zdeptaná od mámy..Doma mi ještě jednou bylo připomnuto že se chovám jak malej harant a že bych konečně měla začít normálně žít...Vzpomněla sem si na H. P. a snažila sem se to brát s nadhledem, snad se mi to i povedlo, ale upřímně...je mi pod psa...Mamčiny řeči mě ubíjej...já se snažim dostávat se z depresí, snažim se aby mě život bavil, a ona je na mě taková, ještě mi začne vyčítat, že moc čtu..pane bože...Bohužel..diskotéky už mě nebavěj, ani válení se na pláži..mám radši noc, než den, jsem introvert, né extrovert, radši si čtu než "pařim", radši přemješlim, než vysedávám po hospodách, nejsem společenská a navíc mám pár problémů, který tohle všechno ještě navyšujou a na který ona zapomněla...Já už jí s tim nezatěžuju, je to můj život a řešit to budu sama a po svým, přesně tak ja chce....Tak jo...hlavu vzhůru....za chvíli to zas bude fajn....určitě jo..

0 komentářů