Příspěvek

Musím to sem, napsat, protože mě ta situace...zarazila....Před chvílí sem přišla mamka s otázkou, jestli nechci jahody...Samozřejmě jsem řekla ano....Asi po minutě mi je přinesla...Já jsem řekla něco v tom smyslu, že vypadaj nádherně...A mamka vypustila ze svých úst větu, kvůli který teď vzniká tenhle zápis....Řekla: "Ty jahody koupil Robert."....Bylo mi jasný, že je koupil on, když před chvilkou přišel.....a ona to ví taky......Jahody....před tim pizza...Ale Verča je pořád nevděčná, nemá Roberta ráda, i když se tak snaží, co by jiný dali za tak skvělý jahody?....Měla jsem divnej pocit, když jsem ty jahody jedla... nemám ho ráda, dokonce mě jeho přítomnost uvádí do deprese, ale jahody..ty si vezmu.....přemješlím ale dál...Kdybych řekla, ne, nechci jahody, mamka se zeptá proč....A myslim, že by mi neskočila na to, že mi přestaly chutnat a viděla by v tom recesi, naschvál a bůh ví co ještě....Takže moje reakce byla pro mamku přijatelná...jen se mu za tyhle drobnosti budu cejtit zavázaná a možná i ta podlost mě trošku napadá...Vím.....skoro nikdy by tuhle situace neřešil,ale....já musim....Ach jo..kde seš domečku v malym velkoměstě?:(

0 komentářů