Příspěvek

Můj fyzický stav se mírně zlepšil, takže snad sem schopná zrekapitulovat události včerejšího a vlastně i dnešního dne..nejdřív se vrátím k mojí první "osalavě" v kruhu rodinném...Moje....."nemoc" se potvrdila a dokonce je v horším stádiu než jsem si myslela..Ta hodinka s nima pro mě bylo utrpením a to nepřeháním...Celou dobu sem byla ve střehu a čekala sem, kdy na mě někdo zaútočí, k tomu se přidaly moje paranoidní představy,že to všichni vidí a litujou mě...Nebyla sem schopná normální komunikace,když už sem něco řekla, byl to většinou totální blábol..Naštěstí mě pak vysvobodil můj pubertální bratranec, chtěl si stáhnout pár písniček z mýho počítače....Nejvíc ho zajímala pro mě nepříliš oblíbená skupina Tokio hotel, ale to mi vůbec nevadilo, tu druhou hodinku sem byla v klidu, ne že by mě rohovor s ním nějak ohromil, ale už sem neměla ten strach a nejistotu...Ani on ale není v pořádku..i když jinak než já,ale to sem nepatří.....Tak to by byla první část....druhá příde později a nebo vůbec, protože to bude jenom o tom na jak nízkou úroveň pitomá Verča klesla a jak je jí ze sebe špatně..

0 komentářů