Příspěvek

Situace doma je pro mě čím dál víc neúnosnější...Ale díky dnešku jsem pochopila pár věcí. A to jak velkej rozdíl je mezi mnou a mamkou...A jak se odlišuju od ostatních...Zjistila jsem taky,jako moc miluju knížky, neumim si to tady bez nich představit, a taky jsem si uvědomila,že nejsem a nikdy nebudu sama, mám svůj vnitřní hlas,je se mnou pořád,slyšim ho každej den,každou hodinu,každou minutu,ale až dneska sjem si to uvědomila,je to moje podvědomí?..Moje názorky, myšlenky...Slyším ho skoro pořád, utichne jenom když si čtu nebo když s někým mluvím...a nebo když spím....Zvláštní,že sem si to uvědomila až teď..A ještě jedna věc, kžádný psycholožce nepůjdu, nepotřebuju jí...Nechci aby změnila mojí osobnost, už jsem se s touhle novou Verčou naučila žít a jsem takhle štastná,sice jinak šťastná,ale nechci to měnit..Třeba tím o hodně přijdu,ale mě to nevadí...Nevaděj mi deprese,ani některý horší chvíli,protože to jsem já, bez depresí a špatnejch nálad už by to nebyla Verča..Všechno to ke mě patří...Třeba dělám chybu,vim,že to není v pořádku, ale už jsem se rozhodla...

0 komentářů