Příspěvek

nezvládnutelná samota
Hrozně se mi chce plakat, ale už nemužu, nemam slzy.. Jsem tak strašně sama.. Segi je pryč, Lenka nemuže a ja nemam nikoho jineho. Jen trčim doma a trapim se.. Už nemužu, ani učit se pořadně nedokažu.. Bojim se, že se to všecko zase posere, že tu školu zase nezvladnu kvuli depresim a budu nakonec uplně sama.. Už to pomalu budou tři tydny co neuvidim Marka a ja TAK STRAŠNĚ POTŘEBUJU POHLADIT A POCHOPENÍ. Já snad vážně zešílím.. Nechci se tak uzavirat do sebe, ale zase nechci byt s lidma venku, ani nemam byt s kym.. nikoho nemam.. Chci byt jen s těmi nejbližšimi.. potřebuju podpořit, potřebuju mit nějakou spřizněnou duši. Proč sem tak sama, ja nechci byt tak sama! :,(( !!!!!!!!

0 komentářů