Příspěvek

být úplně prázdná , to je ten nejhorší pocit, co můžeš zažít...
kéž bych mohla milovat, smát se a být šťastná, je to možná úděl můj žít v smutku a samotě, nejvíce mě tíží, že se není komu svěřit. Drobné starosti přerostly přes hlavu jak už to tak bývá a zplynuly ve velký celek, teď je těžké jít zpátky a bourat vše od základu. Někdy prostě nevím jak dál ani nevím jestli žiju . Nic mě netěší, těch pár přátel odešlo...a já jsem sama. Někdy se to dá snést , někdy se to dokonce hodí, ale...člověk by přeci neměl být sám, někdy mám pocit, že kdyby byl někdo kdo by mě mohl obejmout , že jenom to by stačilo, stačilo by to, vím to, ale není koho. Já už prostě nemůžu

0 komentářů