Příspěvek

kolosální události
jak začít? asi takhle . byla prostě kalba u niki a nějak nám to přerostlo přes hlavu.....ne že by to nebyla naše vina, ale stejně. já už si to nepřipouštím, nenechám si ničím zkazit chvíle štěstí, nestojí mi to za to. ale nerada bych, aby se kvůli mě cítil provinile někdo jiný - známe své lidi. nechci aby si připadal, že jí podváděl. jsme prostě dál kamarádi a všichni to víme a chceme, aby to tak zůstalo i dál. miška to taky nedokáže snášet, na jednu stranu se jí nedivim, ale zase by mohla mít trochu pochopení - vážně to nic neznamená, mezi kamarádama padaj hranice.... stejně se teď chci věnovat muži z ráje :) a záleží mi na něm.
tak dál. dneska, když jsem šla domů se stala dost divná věc, někdo by to možná přešel, ale mě to nedalo. sem prostě taková. abychom se dostali k jádru pudla - šla jsem ze zastávky, když vidim nádhernýho kluka, jak vystupuje z tramvaje na opačnym konci ulice a potácí se směrem ke mně. myslim, že byl buď zhulenej nebo si něco šlehnul, motal se a nakonec si lehnul na takovou betonovou vyvýšeninu u bilboardu. když sem ho uviděla, něco mi cvaklo v mozku a nemohla sem jednoduše odejít. za chvilku ho to asi přemohlo, protože usnul. lehla sem si kousek dál a dívala se na něj. co mám dělat? potřebuje pomoct? tak jak sakra? no, napadlo mě napsat mu vzkaz - tak sem to udělala a dala mu ho do ruky. až se vzbudí, snad si to přečte....když sem mu ten papírek dávala, pořádně sem se na něj koukla. to nebyl člověk, ale padlý anděl.....

0 komentářů