Příspěvek
Asi... Něco... Nebo nic? Já nevím, to už se přeberte vy...
Je mi tak nějako divně.
Nějak... Mi klesá nálada.
Nevíte proč?
Těžko to budete vědět.
Nevíte o mně nic.
Ani to kakao už mi nechutná.
Přijdu si nějaká tupá.
V pokoji jsem našla šmouhu na zdi a vydržím na ni koukat do té doby, dokud neusnu.
Ten flek je asi nějaký fascinující nebo co...
Zase melu kecy plnohodnotné jak nízkotučné mléko.
A... Už jsem říkala, že ani to kakao nepomáhá?
Nu což... Už vím, co s tím provedu...
Lipánku, můj tvarohovo - smetanový příteli...
Lipánek taky nezabírá.
Spíš se mi v hlavě běží ovce s divným transparentem.
No, tak si teď hlavně všichni představte zelenou ovci, co stají na zadních nožičkách, v předních drží transparent a lítá jako křeček v takovým tom kovovým točícím se.
Akorát se to netočí, protože je to moje hlava.
Ale to je jedno.
Tím poselstvím je:
Ovce pitomá, úplně mi zkazila chuť.
Jsem na ni naštvaná.
Asi napíšu tvůrcům Happy tree friends, aby v nějakým dílu vykuchali zelenou ovci.
A proč je vlastně zelená?
Zelená je hezká barva...
Taková... Z modré a žluté...
Žlutá je hnusná.
Nemám ji ráda.
A jakoby se mi, mrcha, mstila, tak mi dala pěsťovku na oko nápisem Dnes v pravém sloupku s novinkami.
Tak to vypadá, že má Lena opět vysavač...
S tím rozdílem, že už na to nezabírá ani kakao.
A ta ovce už by taky mohla táhnout.
Dělá se mi kvůli ní blbě.
Achjo, Leno, Ty už neblij... A nebo jo... Jdi se vyzvracet, třeba...
Třeba co?
Víš co?
Nevíš?
To je jedno, že to nevíš, protože si to nikdo číst nebude, tudíž mluvím k nikomu, takže vědět nemůže a *MOOOO*!
Jdu zvracet, to bude jistější.
Nebo ještě nezvracím?
Nevezmou mě.
Hryže mě to.
Protože se bojím.
Proč se bojím?
Protože to tak vypadá.
Proč to tak vypadá?
Protože to tak vypadá.
A proč?
Protože nepřišel.
Kdo nepřišel?
Hnusný bílý papírový obdélník.
Obdélníčky nejsou fascinující.
Jsou hnusné.
Obvzlášť ty papírové a bílé a úřední.
A skrývají vůbec něco?
Ale jistě.
A co?
Větší papírový obdélník.
Jaký?
Popsaný.
Čím?
Písmem.
A co tam je napsáno?
Přeneseně řečeno JES nebo NOU.
Jenže ten malý obdélníček nemám, tudíž nemám ani ten velký.
Tudíž co?
Právěže nic.
Proč nic?
Protože nemám obdélníček...
Můžu si ho tak leda namalovat...
A nebo víte co?
Já ne.
Tak mi hlavně neraďte, protože jsem naštvaná, protivná, ospalá, unavená a rozmrzelá.
Něco bych napsala, ale prý nemám.
Byla jsem o to písemně požádána.
Tak nebudu, no.
*MOOOO*
Tě Pic
Diskuse
Náhodné moudro a přísloví
Je hloupé připustit, čemu se můžeš vyhnout. (Terentius)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©