Příspěvek

Super výlet na chatu...
Ve čtvrtek jsme jeli na chatu, jak jsme byli domluvení - Tátovo žena, Květa, se kterou jsem si vždy rozuměla a byly jsme kamarádky - její dcera Petra a její synáček - mimčo - Dominik. S nima jsme jeli my s miláčkem. Mooc jsem se těšila, pže chata je moje nej místo. Jenže po cestě sem zjistila, ehm... no... že mám vši (fuj). Chápu, že to pro posádku nebylo příliš příjemný zjištění, ale jejich xenofóbní přístup mě pěkně znechutil. Chování typu "nepřibližuj se ke mně, fuj". Je fakt, že mi vzali po lékárnách, abych si něco koupila (všude bylo zavřeno), ale vypadalo to spíš, že to dělali ze strachu o sebe. Miláček byl na ně taky nasranej. Květa se mi na něco ptala a já odpovídala sklesle a Petra na mě začla řvát "No ještě buď dotčená, že tě na něco ptáme". Tak sem jí taky něco řekla a tak to pokračovalo i na chatě. Trochu dusno, no. Večer jsme se s Honzíkem milovali, jenže to vrzalo a Petra udělal hysterickou scénu, že se jí hejbá strop nad hlavou a porafali jsme se a miláček jí řek že je kráva, což je fakt, jako by to ona nikdy nedělala. Mohla to říct v klidu. No a pak jsem se dověděla, jak jsme se strašně chovali prej celou dobu a že se furt cicmáme (i kdyby, tak do pr**le, voni snad nebyli mladý? A nutno podoknout, že jsme si občas dali pusu - obyčejnou...) Druhej den večer prej jestli se omluvíme. Neomluvíme. Nenechám si srát na hlavu. Tak jsme se sebrali a šli pěšky na vlak. Poslední nám ale ujel. Tak jsme spali na nádraží a jeli až ráno. V noci byla bouřka Ale bylo to fajn, takový dobrodružný. S nima jsem skončila, jako chápu, že to nechtěli dostat, ale mohli se chovat trochu taktnějš. A ten zbytek - bez komentáře. Nehodlam se omlouvat za svojí lásku a jestli je pohoršuje, když Honzíka obejmu a dám mu pusu, ať si vylížou pr**l.

Vši už jsou zahubený

0 komentářů