Příspěvek

A dost!Celejch šest hodin ve škole jsem se deptala tim,že neumim všechnoa že to nezvládnu. Ted se pro změnu nervuju z toho,jak jsem to napsala. Neudělala jsem pro to maximum ani ted ani nikdy jindy,maximum je pro mě nedosažitelná hodnota....Ale udělala jsem pro to hodně...Stejně jako celej půl rok,takže si ted nebudu absolutně nic vyčítat. K výčitkám jsou tady jiný věci....Já vim....Ale víš co? Neni to fér, nemůžu za to,co ze mě udělal někdo jinej...Každej večer o tom přemejšlim, snažim se na to dívat z jiný stránky..Vždycky je tady ta možnost volbya já dokonce vim,která je správná,ale.....ta druhá (špatná) je pro mě jednodušší,ale za vysokou cenu...Ptáš se proč to píšu sem? Protože nikdo jinej mě neposlouchá....Kromě mamky,ale tu tim už nechci zatěžovat...Vlastně už se s ní o otm nechci bavit,nepochopí to,protože je jiná a nikdy to nezažila,a bohužel jí chybí schopnost empatie........Stejně pořád doufám v to, že jednoho krásnýho dne se problem rozplyne,budoucnost se vždycky snažim vidět bílou i když vim,že bílá nebude..

0 komentářů