Kečup a solnička

..aneb Jak je důležité věci a skutečnosti pojmenovávat

I sedělo cosi na větvi převelikého dubu. A najednou..! Najednou se ta větev zlomila.."Kurva!" Řeklo si cosi. A uvažovalo. Jak zrádné jsou větve samotného života a že voda je asi nejspolehlivější pevninou. Asi půjdu do hospody. A zpevním ten svůj rozvětvený život několika kapkami lihoviny. Avšak nejdřív! Nejdřív si musím oholit nohy! Oholit si nohy plamenometem. To je totiž nejspolehlivější způsob, jak předejít požáru. A hlavně..kam se hrabe Veet, že? 

No..ehm..Šlo tedy naše malé, dubové cosi Sosí ulicído hospody. Cestou se však zadívalo na nebe. A tam spatřilo kohosi černého. Ano! Bylo to to, co tolik propaguje topinkovač na palačinky. Bohužel, cosi nemělo rádo ani toasty. Takže vzalo chlupaté prsty na ramena a utíkalo na balkon. Avšak balkon nikde..

Nejspíš ho kdosi černý snědl, napadlo cosi. Kdosi mezitím dělal kotrmelce na šňůře od prádla. Jen ta zbyla. A pod kýmsi, cvičícím na šňůře odprádla, se válel kdosi černý s velice nafouknutým pupínkem a hlasitě si krkl. Přišel tam najednou cosi a řekl: "Já si chci taky krknout!" A vtom..! Rozevřelo se nebe, rozhlučely hlasy chorálu a rozsvítily se čemusi oči. To se v nich odrážel svit rozzářené rozzáře. Prostě..cosi bylo osvíceno. Půjde tedy do té hospody, zlije se a následné krkne. Kdosi černý a kdosi byli dojati. Plakali jako snad nikdy. A čím? Pupíkem..Ano, je to tak.

A tak vydali se dojati a zároveň nadšeni, prostě silně naměkko, vydali se všichni čtyři do Penzionu Jaruška. Bylo to tam působivé. Jedli totiž blbouny v televizních budkách. Nicméně, potřebovali okořenit. Potom cosi napadlo, že se sem přišlo zlíti, ne blbouny v ústech míti! Lili tedy cosi, kdosi a kdosi černý do ušního lalůčku frnacovkové tea – tree. A pak normálně pivo. Všichni tři pak najednou zahlédli objekt – totiž tatranku. Následně si sedla na větev převelikého dubu. Ovšem ta se s hřímajícím rachotem sesunula k zemi."Kurva," řekla si tatranka. A tak cosi, kdosi, ale i kdosi černý a něco čtvrtého fascinovaně civěli na cosi velice podobného tatrance, právě spadlého z dubu a mířící do pivnice. Palčivé ticho přerušilo už jen krknutí čehosi.