Večer v čajovně...
Je to sepsáno v čajovně, při vodní dýmce a po rozchodu....
přestala jsem žít.
Ochutnávám slaný žal,
Černota chce mě pít.
Bolest v sobě nosím,
bije mne každý den.
Padám a moc prosím,
chci už zemřít jen.
Na stěnách jen rýhy zbyly,
od chladné vášně.
Vše jsme to tak pohřbili,
a kolem nás to hasne.
Svíčku zapaluji…
Diskuse článku
Naprostý souhlas s Doctorem. Chtěla jsem napsat něco téměř identického, takhle se jen podepisuji pod jeho kritiku.
Chvílemi mi to příjde krapet kostrbaté, ale pořád to je hezké. Smutné ale krásné. 
Ok, beru na vědomí, příště se zlepším, ano? :)
Ahoj, předem říkám, že hodnotím báseň jako literární dílo. Ne pohnutky, které tě vedly k jejímu sepsání, ani nic podobného, proto to vypadá, jak to vypadá. Přišel bych jako pokrytec, dělat to jinak, takže se předem omlouvám.
Literárně je to totiž dost mizerné. Třeba první sloka...opakování pít - píti. Druhá sloka, absolutní klišé den jen. Prostě mě to celkově nechytlo, takže u mě za 4. Doufám, že ti to alespoň pomohlo vypsat se z bolesti.
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Ve víně zločin není, leč plně vinen je pijan. (Cato)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©