Zpovědi

nevim co se se mnou deje...asi blaznim...aaaaaaa.....zahrabte me....

Takže se konečně začalo něco dít, lidi už možná pochopí, že nejsem v normě. Včera jsem telefonovala s kámoškou a najednou jsem ležela pod stolem. Mamka hned naklusala, ale dostala šok... když jsem se probrala, začala jsem se totiž hrozně smát. Přišlo mi to prostě k smíchu, ale jí jsem tim trochu vyděsila.

Je mi jedno, že se mě někdo bojí, ale mamka by k nim patřit nemusela.

dneska mi už pukly nervy..nevydrýela jsem ty urážky vybuchla jsem...prostě revoluce..sama nevěřím že jsem to dokázala ale je to tak aspon si už máma uvědomila co a jak je...mám ted v sobě tolik síly jsem prostě happy...konečně jsem dokázala to co jsem chěla...=0)...hlavně díky jednomu klučinovi kterej semnou drží astrašně mi pomáhá...díky a mt..=0

A jsem zas tam..kde jsem byla,proc sakra?? proc sem zas upne na dne,proc porad jen ja? Uz nemuzu,jsem uplne na dne....jak to mam sakra porad zvladat???

...

nesnáším jednu holku z naší třídy,v pátek jsem si přečetla její deníček,šlohla jsem jí ho,ještě před dvěma týdny sem ukázala její zápisník celý třídě,bylo v něm i kdo se jí líbí atd.ona je strašně moc hodná,někdy mám pocit,jako by byla anděl,dneska jsem jí na spoluzaci.cz napsala,že je strašná kráva a že každýho zradí,todle by ona nikdy neudělala,cítim se děsně viná za to,co dělám,ona je anděl a já jí takdle ubližuju,a závidim jí její duši,sakra,co mám dělat??

Včera v noci sem šla s kamarádem do nedalekého baru , po nejakych tech pivkach, nejakem to speku mi rekl jak me miluje a jak ho rajcuju, jelikoz sem byla uz znacne zkourena, zacla sem se smat a šla pro další piva, kde me barman pozval na panáka, kdyz sem se vratila ke stolu muj kamarad se tam libal vašnivě s nějakou levnou fiflou.tak sem si sedla a popíjela pivko,poté co si kámoš dovymenoval DNA zeptal se jestli na neho žárlím, má odpoveď byla záporná.Začal na mě ječet, že kdyby teď šel skočit pod auto,že by mi to nevadilo......začli sme se hádat a skončila sem tím klidně si pod to auto skoč......Skočil a teď je v nemocnici asi to nepřežije, je to moje vina neměla sem to tak citlivé osobě říkat.

Neztracím naději

Ach jo...leze na mě něaká hnusná depka:( přitom včera mi bylo tak krásně...sme se konečně viděly s Verýskem....tak bych měla bejt aspon trochu štastná...místo toho se mi hlavou honí jenom myšlenky, přemejšlim...je mi smutno, chce se mi brečet....a ke všemu ani pořádně nevim proč...

:(

vcera se stal neco co bych nikdy neocekavala....chodila sem s kluke kterej byl predtim dlouho jen kamarad...on mi proste rekl ze me hrzne miluje a ja s nim zacala chodit...on mi porad rikal jak moc me miluje a ze me nechce nikdy ztratit a takovy kecy...jenomze ja ho nemilovala a proto sem se s nim musela rozejit abych mu neublizovala...byl s toho asi dost v pr**li,ale bylo to tak lepsi a to uznal sam...no a vcera sem byla se s vou nejlepsi kamoskou a jejim klukem u ni a byli sme si na chodbe zapalit a ona mi rekla ze jeste kdyz sem s michalem chodila a ja byla zrovna u babicky tak se ona pohadala se s vym klukem ladou a sla za michalem se vybrecet,protoze ja sem nebyla doma!!no a dosla k nemu brecela tam a pak se zacali libat...ona to potom ladovi rekla a on ji odputil!!no a ja i kdyz s michalem uz par dni nechodim tak me to hrozne ublizilo a nevim co mam delat!!me ani nestve to co s nim mela i kdyz to taky ale vic me sere ta lez!!to ze mi dokazala celej tyden lhat!!s michalem sem se pohadala ale ted nevim jestli to mam odputit ji!!hrozne to boli!!napiste svuj nazor co byste ted udelali byt mnou pls!!nenavidim lez!!!

odpustili byste ji???

nemůžu tomu uvěřit,jsem uplně v hajzlu,odpusťe mi to slovo,...po totálním psychickým se zhroucení,jsem se zase z toho vyhrabala a začla jsem žít,a zase se vysralo to,na čem mi tak hrozně moc záleželo.Narazila jsem na kluka,kterého znám už rok,dlouho jsme se neviděli,naposledy když jsme spolu byli mi ublížil, na jedné akci totiž skončil s dalšíma třema holkama,...prostě děvkař a mě to tenkrát zasáhlo. nedávno jsme se viděli, začli jsme se spolu bavit a zase jsme se do sebe zbláznili a minulý týden jsme si spolu začli.On mi tvrdil,že se změnil že už taovej není apod.Být s ním bylo něco tak nádhernýho,zase jsem cítila,že mě má někdo rád, že je tu někdo pro mě a tak...jenže od pondělí mi začal psát takové ty žárlivé sms typu ,,no tak si jeď za kapelou..."a ..prostě byste to museli vidět a já e ho vždycky snažila nějak uklidnit,v pátek jsme se měli vidět,ale jelikož nastoupil do nový práce,nevěděl jistě jestli se uvidíme a řekl mi že mi ještě napíše,ale nenapsal,tak jsem to pochopila tak,že sraz se ruší...včera byl na jedné akci se svým bratránkem a zase to udělal...zase tam s někým skončil a mě dneska napsal, že to nemá cenu mezi náma dvěma a tak,proto mi hnedka došlo, že na té akci se nechoval tak jak má...je to hrozné,člověk je šťastný,má pocit že konečně našel svoje štěstía probudí se do dalšího dne a ten krásný sen se jedinou pouhou sms rozplynul:'-(
je mi do breku,chce se mi brečet,křičet, chce se mi zase sáhnout po žiletce....proč???proč já?proč mi to udělal???bylo nám tak krásně...moje nej kámoška mě upozornovala,že to nebude dobrý a že mi zase ublíží a já kráva jsem si myslela ,že ne a taky jsem o tom,že je jiný každého přesvědčovala,když na něj přišla řeč proč mi osud hází nohy pod klacky...chci tak moc?chci být jen šťastnáa ajá šťastná byla...měla jsem jeho a on mi zase ublížil..proč mi sliboval, že mi neublíží, když mi zase ublížil, proč????????
Nevím co mám dělat, mám si říct, to přejde bude líp?ale mě to nejde,páč já ho mám opravdu moc ráda, tak proč mě zase musel podvést,proč mi řekl sbohem?????PROČ????
nesmím na tu žiletku myslet,nesmím,...dostanu se z toho, musím..prostě musím...ale já už nechci,zase přijde někdo kdo mi ublíží a já už na to nemám,nemám silu....
teď už nemám nic...jen Desttinyho,sourozence,tátu,kapelu a pár těch přátel....ale já chci i jeho,chci aby byl ještě součástí mýho života...už jednou jsem kvůli němu někoho opustila....nevím jak dál....
říct si zase bude líp?ale teď v tuto chvíli to nedokážu a pokud zase zklamu a na mém zépěstí se opět ukáže mé utrpení,prosím odpusťte....NE!neudělám to,kvůli němu ne,prostě se s tím musím smířit...sakra,když já nevím co dál!!!!!!!!!!!!!!!:'-(

Všechno je to na ho**o.Zjišťuju že lidi,který jsem si myslela že znám,tak vlastně vůbec neznám.Včera jsem se pohádala s mojim hodně dobrým kamarádem.A přitom jsme se hádali kvůli pičovině.Nechápu to změnila jsem se já nebo on.Asi on protože všichni kolem něho říkají že se chová divně.Jenom on si toho nevšiml.Mám strach že ho ztratím úplně,ale zase mám svoji hrdost a nepolezu za ním jako první.Možná to bude znít tak jako že si moc věřím,ale tentokrát jsem si stoprocentně jistá že pravdu mám já.Ještě nikdy jsem si nebyla jistější.Prostě ho nechápu proč je takovej proč se tak změnil.Když jsem se ho na to ptala,tak mi řekl že mám halušky a že divná jsem já a ne on.Jo možná sem divná,ale ne tak divná abych protisobě štvala svoje nejlepší kamarády.

jenom jsem to ze sebe potřebovala dostat...

Zvláštní, kolik nenávisti může člověk chovat ke svým bližním, .........

........

udělala jsem jenvětší blbost ve svym životě a to tu že jsem se zapletla mezi dva kamarady......situace....Dva dobří kamoši kterym se libi jedna holka...ja...no a jeden do mě valí uplně moc....řekl mi to...ale ja ho nechtěla...a neřekla jsem mu to...to byla asi ta nějvětší chyba....ja jsem chtěla a chci toho druhého...s tím jsem taky byla...ten první to viděla ated mi to upllně moic vyčítá...nedivim se mu...řekl něco tomu druhému...ten se smou ted taky nebaví....trapimě se....a myslim si že se trapime všichni tři....kua....co mám dělat????!!!! ja hci jen toho jednoho...ale on mě asi už ne co se dozvěděl od teho prvního všechno z jeho strany.....
nevim jestli to z tohohle bude pochopitelné ale nechci psát konkretní jmena...snad mě pochopite...

jestli mate někdo nějakou radu tak mi prosim pisněte...budto sem nebo na mail e.d.i.k@seznam.cz

Mám dojem,že jsem spoustu věcá udělala špatně. Jedna z těch mnoha věcí je ta, že jsem v devítce nevěděla kam si podat přihlášku. Měla jsem strach skusit gympl,protže přihlášku jsme měli jenom jednu a já nevěděla kde bych skončila, kdybych se nedostala. Teď jsem na hotelovce a nebaví mě to. Kromě vaření, které mě nebaví mi vadí i omezování...Nemůžu si dát piercing,ani si nějak extravagantně nabarvit hlavu i když se mi to líbí. nevím, asi to byla chyba. Už jsem přešla z jedná hotelovky na druhou,která je blíž a bláhově si myslela, že budu moct dojíždět. Jsem na intru a je to tam celkem dobré to jo....Ale už nebudu moct nikam přejít, protože by mě naši už asi zastřelili a já bych se jim ani nedivila. Jsem asi hrozně rozmazlená,ale nevím čím chci být a nedokážu se v ničem rozhodnout.

děkuju za každý názor

já už to nyvydržim všechno bylo v pohodě...ale tedka táta zase začal bejt hnusnej!!!zase mam depky jako dřív!!!!!!už to nevydržim chci umřít tohle je hrozný!

pomoc...

nu to tady dlouho nebylo zase depka..přitom mi jete před 2hodkama,bylo super..byla jsem s Nikýskem venku..a super...a najednou depka..jak něco..nu nevim..ale neci s tim nikoho moc zatěžovat...moc si vážim lidí..kteří mě mají rádi takovou jaká jsem!!takže všem lidiškám díky! )

...

už jsem zdravá..takže jde jdu za Nikolkou..mocky se těšim!! )beru fotáček..tak budou i fotešky.. ))jupííí

)))

Ahoj.Chtěla ybch se omluvit že jsem tu tak dlouho nebyla,ale nastali velký problémy.Ne žeby na střední,ale spíše v rodině..Nějak už to neni doma takoví jak by mělo.Né že by někdy bylo,ale je to den odedne horší a horší :'(

Chcu odsud pryč

Sedím tu a nevím, co se děje... Mám oteklou celou tvář a nemůžu ani jíst, protože mi chybí tři zuby. Můj přítel se včera dostal do ráže a zfackoval mě. Píšu to sem, protože to nikomu nemůžu říct, každý by mi vyčet, že sem se na něj dávno měla vysrat, že mi to říkali. Navíc ani nevím, ke komu bych šla. Já prostě nemám kam jít. Nebojím se, že mě zmlátí znova, bojím se, co se mnou bude dál a připadám si jak nejubožejší blbec. Nemůžu ani vyjít ven, protože se stydím, že ten, za kterého jsem se tak bila a bránila ho, teď sama vím, že je to tak, jak říkali mí blízcí. Stydím se před něma, před všema. Mám strach jít za mou skvělou mámou a říct jí, že historie se opakuje, že je ten můj, stejný jako můj otec. Jsem úplně v pi°i, jak už sem pěkně dlouho nebyla...

Každý má svoje problémy a vy jste zlatíčka, že se zajímáte i o problémy jiných... Děkuju, že jsou pořád ještě na tomhletom zkurveným světě fajn lidičky!!

tak zitra jdu ven s tim,kteryho tolik miluju,a kterej mi tak ublizuje..tak na me prosim ve 4 myslete...doufam,ze to nedopadne spatne...pac jinak uz nevidim jinou cestu...

ja se tak bojim....

Proč mi to nikdo nevěří?Jsem od přírody hodně štíhlá,mám BMI 16,01,což značí anorexii....Ale já nemám anorexii!Miluju sladký,hlavně čokoládu,normálně jím,žádný diety nedržím a nikdy jsem nedržela,ale stejně nemůžu přibrat....
málokdy mi to věří,když je příležitost,tak si do mně rýpnou...dnes v AJ jsem měla přeložit slovo Slim,znamená to štíhlý,a někteří se začali smát,a hledat v tom buhví co....Při nějakých přednáškách o poruchách příjmu potravy se všichni rádoby nenápadně dívají na mně....říkat jim,že jsem OK nemá smysl,když jím nějakou tyčinku,tak mi říkají BACHA,PO TOM SE TLOUSTNE,a podobné nesmysly.....

Jinak se všemi vycházím OK.Ale toto mě fakt štve..Já taky nekomentuji ničí vzhled....