Zpovědi

dostala jsem 4 z prověrky...

na tu příští se musim lipe naučit

Nemám ráda moji matku, všechno hned ztěžuje komplikuje....je to nadlouho, kdyby jste ji znali, zabili byste ji! Donutila mě jít na gympl! Chtěla jsem jen na obchodkku, a jdu na ten nejlepší gympl cio tu je. Chtěla na něj ona, nedostala se....donutila tam jít sestru, je na vejšce....a teď, teď tam musim i já. :(

Wšichni máte pravdu,musím pro jednoho rozhodnout ale newím pro kterýho.Je to moc těžký.Rozhodnout se musím.Možná už i wím kterého chci.

Mám menší problém.Je možné milowat dwa ůpně odlišné kluky???

Vzdy som hovorila ze kazde dievca je niecim krasne, ze kazda je krasna...skusala som davat nadej tym co si myslia z su skaredy...a teraz ,mojim slovam prestavm verit...asi navzdy budem mat nalepku "tej skaredej" , "skulavej" a "tucnej"...nezvykla som sa stresovat kvoli zovnajskum ale ked tak teraz na seba pozriem...riedke zplihle vlasy, kruhy pod ocami, plet ako biela ako stena s ruzovmi flakmi, postava nic moc ani by mi to nevadilo, keby sa mi nevysmievali...ani modelky nie su dokonale, su uzasne nastajlovane aby vyzerali tak uchvatne...ale uz sama tomu prestavam verit...citim sa taka skareda

No super, zase stresy kvoli prkotinam...sorry

Známý se mi zmínil, že shání bicí, protože má koncert a musí si dotáhnout svůj nástroj... Tak jsem mu řekl, že mu půjčím svoje - což jsem měl taky v úmyslu, pokud si zařídí odvoz... Ale rozmyslel jsem si to, ne že bych byl lakomý, či něco podobného, jenom se prostě o to bojím (pochopitelně).... Kdyby na to hrál jenom on, tak vpohodě, jenže tam bude ještě další kapela, která by na to prý taky hrála - ale to jsem bohužel přehodnotil až teď... Tak jsem si vymyslel výmluvu... Ale sere mě, že jsem na to vůbec reagoval...

Dost mě hryže svědomí, protože to ode mě bylo dost neseriózní...

muj přítel odjel na tejden do itálie lyžovat a mě se nehorázně stejská....má se vrátit v sobotu a já už se nemůžu dočkat...pořád na něj musim myslet....bůů,už aby tu byl....

...asi se nedočkám,zlatíčko moje...

Od rána jsem měla fakt blblou náladu, ale přišla jsem an to, že když poslouchám nějaku doboru muziku hlavně hip hop a rep, tak je mi hned líp !!! Taky mi pomáhá něco psát . . . waw, je to super. . . mít zase super náladu . . .

tak se taky bavte

V předchozí zpovědi jsem psala,že si hraju na něco co nejsem.Sedím v koupelně mám mp3 a přemýšlím jaké by to bylo,kdyby mi někdo umřel pak rozpláču.Jenže není nikdo kdo by mi umřel možná rodina,...
Včera jsem se koukala na TV a viděla tam tu starou písničku od Michaela Jacksona (Eearth song)roubrečela jsem se.Nikdo si mě ale nevšímal tatka zase seděl u počítače,mamka byla v práci a segra venku.Jen já seděla před bednou a brečela.V mé blízkosti je jen jeden člověk,kterému jsem se svěřila,jenže ten se na mě vysral a pomlouvá mě......já už nemůžu...nechci ani do školy....vidět všechny vysmáte jak čekají že prohodím zase nějakou hlášku aby se mohli zasmát.....já už ale nemám vůli se smát....nechci nic vnímat.......

všechno se sere...dnes jsem zaspala na px..mistrová mi vyhrožuje že mě nepustí do 2ročníku...co mám dělat......jsem na dne...nevím kudy kam..mám vysokou absenci kvulyly ruce kterou jsem si nechtěne rozřízla a ted mi stačí parkrat nejít a je to v **** musím mít 50% docházky a nevím jestli jí mám..bude volat otci..prosím o radu co mám dělat? :(

=(

Já mám podobný problém jako Nattik. Normálně se skámoškou bavíme. Jsme sousedky. Neviděly jsme se spolu asi půl roku. Vždycky sme chodili o víkendu do pizzerky na coca-colu. Jenže sem to vždycky domluvila já. Tak sem si řekla ,že byse mohla taky trochu snažit. Jenže se nesnažila. Tak sem se taky přestala snažit.

asi nechci pomoc. já sem se s tim ňák smířila. Jen sem se chtěla vypsat..

Ty vole... MOje bývalá nejlepší kámoška.. Jaxem ji měla ráda... HrOzně Moc... SkOrO všechnO s ní bylO "pOprvé".. a teďka... Napsala jsem ji na libkO, že pry čau, že mám nOvý ICQčkO, tak ať si mě přidá, že pokecáme.... NeOdepsala, nepřidala si mě... Když jsem ji nedávnO potkala, taxe na mě s lítOstivým a zhnuseným pOhledem typu"fuj, cO je to za zjev a za smažku" podívala a prOhOdila dOcela zhusené "čus".... Než jsem Odešla na gympl, tak mě prOsila, ať ji v tom nenechám, že se nesmíme přestat kamarádit... Já se na ni nevysrala, tO Ona na mě.. Ale prOč? Já ji mám furt hrOzně hrozně moc ráda, chcu jí to odpustit, chcu se s ní zase kamarádit, anebO alespOň někdy pokecat... CHci svOje Verunku z5... HrOzně mi chybí... JO a eště se přestěhovala dO vedlejšíhO baráku, takže jsme aji sousedky, ale dOst se mi vyhýbá... NestOjím ji ani za OdpOvěď na pOzdrav...

CO mám udělat, aby se mnOu ráčila alespOň prOmluvit a vysvětlit mi, co jsme jí udělala???? Já ji mám tak ráda:(

Zítra mám svoje první sezení s psychiatrem...sakra je mi z toho na nic, mám z toho divné pocity, strach a vše...rpostě se ve mě mísí tolik pocitů. Stačí si vzpomenout jak jsem byla rozhozená z té psycholožky. Zase si budeme povídat a já se budu zase vracet do tý zasr...minulosti, mluvit o tom co teď a ...sakra pak ty "krásný" prášky a domů...Přemýšlím o tom, jaký to zas bude, jestli zase budu někde zmlkle sedět a brečet. Zvládnu to vůbec?Pořád mám v hlavě ta slova otce:,,jsi dobrá herečka, gratuluju ti, pěkně to na nás všechny hraješ" tak strašně mi to ublížilo až si říkám, jestli tam vůbec mám jít a ten strach, ten hroznej strach. Strašně se toho bojím prostě co víc chcete slyšet?Jsem vyklepaná jak malý děcko co má jít k zubaři

bez dodatku jako obvykle

tak,konečne se vieci začali dobre vyvíjet. Všechno je jak po starým,chodívam ven,bavím se,žádni ohováraní jak malí deti,možná trocha nadávky,al enejvíc my pomohli vaše radi z kterýchj jsem hrozne štastní,dekuji lidi.

Dekuji velmi moc

Už fim že se nemůžu nanikoho spolehnout a nikomu věřit. Měla jsem přítele kterého sem milovala....ale on nevěděl že sem adoptovaná....teď jsem mu to řekla ptže sem už potřebovala podržet....čekala sem že mi bude oporou....ale on mi jenom řekl že má svých problému dost a že nemá čas se zabívat cizíma problémama....a rozešel se se mnou.....teď už nemám pro co žít....

:(

Poslední dobou jsem pořád unavená, nemůžu ani nic sníst, aby mi nebylo ještě hůř než mi je.....mám problémy s břichem, neustále mě bolí, už ani prášky nezabíraj...během jednoho týdne jsem zhodila 5 kilo...pořád lítám po doktorech, a ti nakonec naznali, že to bude psychosomatickýho původu asi....no aby taky ne...ve škole je to na pi-u, nenávidim to tam!..... mamka je v nemocnici....fotrovi včera hráblo a dorubal bráchu, že ho málem zabil :(
....holt je toho na mě moc....doktorka mě posílá na konsiliární vyšetření....a i když jsem se tomu bránila, asi to skončí antidepresivama.....a nějaký čas na lehátku psychologa....

není co dodat

Zase mi dává najevo, že jsem jí na obtíž !! Dělá mi dusno kvůli blbýmu zašpiněnýmu povlečení !!!
Je to jasný . . . jsem jí ukradená !!! Ale ne tak jako ona mě . . . já bych ji zabila . . . kuwa, proč jsem se ti musela narodit?? Proč jsem se vůbec narodila ????

;-( !! Já chci pryč . . . . .

co dělat,když sedíš vedle někoho,ale víš,že ho nemůžeš mít...co dělat,když miluješ někoho,koho nemůžeš mít....je s tvojí dobrou kamarádkou,o které,ale víš,že je jenom proradná mrcha,která s nim začala chodit,aby ti mohla ubližovat....byl tvuj hodně dobrej kámoš,ale miluješ ho a ničí tě,když vidíš,jak ho ta dilina využívá,kvůli vlastním sobeckým úmyslům a když je vidíš spolu,tak ti puká srdce....a nemůžeš mu to říct...co dělat,když už sis milionkrát řekla,že ho nemiluješ a že chceš pohřbít všechny city k němu,ale pak když ho zase vidíš,tak záříš jako sluníčko...každý den přemýšlíš,jestli mu to říct...ale nemůžeš zničit vaše přátelství jednou větou....je tak jednoduchý se ho dotknout...ale co pak....co dělat,když bez něj nemůžeš žít a nechceš ho nikdy ztratit...co dělat,když on tohle všechno ví,ale mlčí...

Tak co mam teda dělat,když se v tom už nevyznám?...achjo

tak sem to zase udělal, po dlouhé době, ani nevím proč, snad jen tak, pro ten pocit, co já vím, nemám výčitky, jen pro ten pocit, pak ale nevím proč se vzpovídám, vlastně , nevím momentálně nic ale cítím to.....

my love razor-blade and fu** my life

No tak dnes to bolo ukrutné ... musela som zavolat mame zo skoly aby som pocula jej hlas ... ked som zložila dostala som hyterický záchvat plaču ... plakala som asi 10 min ale bolo to strasne ... ešteže tam bola Miška a Peti (sú 2 ) ... trochu sa to skludnilo a doma ma to zase chytilo .. ja neviem čo sa so mnou deje .. ja nevladzem, zase začínaju tie hnusne myšlienky, dokonca som lutovala že som ocinoxi nechala v Prahe prášky na spanie tieto pocity ma vyčerpávajú

hm