Zpovědi

AAA.. Věděl jsem už dřív, že se mi brácha hrabe ve věcech! Ale když jsem dnes přišel domů a dárek, který jsem koupil pro maminu byl fuč, myslel jsem že ho na místě zabiju!!! Hajzl malej. Nejen že mi bere peníze, ale k tomu všemu se mi hrave ve věcech a to i v krabici, na které je nápis "NEDOTÝKAT SE!". No potom se nemůžete divit, že jsem měl chuť vzít ho pilníkem, který leží na stole, po hlavě :E

Eště jednou mi hrábne do skříně nebo do stolu a udělám mu transplantac mozku bez narkózy!

nejrači bych se někam zahrabala...hluboko,daleko pryč!!!Nikdy nedotahnu věci dokonce...on mi věří...a já ho zklamu... :'( a jen protože sem líná!nedokážu se k tomu dokopat...při tom na to mám...

don't like me

tak sem byla zase jednou mega šťastná, jenže to trvalo jenom jeden den - bohůmžel..... mamka o5 zasáhla a zaútočila na cíl, má skvělou mušku, takže se zase strefila a já se můžu jít zahrabat.

Nevím jak bych začala, psala jsem že se nedokáži přestat ubližovat. Hledala jsem způsob a teď toho lituji. Opravdu mi nic nepomáhalo. Od mala jsem byla proti tomu, slíbila si že ať se stane cokoliv nikdy to neudělám. Kamoš řekl, že mi našel způsob. Pervitin. V pátek jsem si vzala a opravdu jsem neměla chuť se pořezat. Pokračovali jsme celý víkend. V neděli ale byl strašný den. Nikdy jsem to neměla a vzala jsem si stejnou dávku jako ona, přehnali jsme to měla jsem silný halucinace, ještě teď se s toho vzpamatovávám. Nikdy si to už nevezmu to vím, ale mám strašné výčitky, nedokáži si to odpustit..........jen to dopomohlo abych se pořezala, nedokáži si to odpustit, že jsem porušila slib......sama sobě, všem přátelům.....

Nikdy neříkej nikdy.....

waw . . . cítím se bezva . . . . svět se super . . a je mi úplně jedno, že jsem se ráno pohádala s matkou, sousedka mě sjebala a jedna učitelka ze školy je kráva . . . svět se bezva . . . . !!!! Vím, že zas bude hůř, lae úplně mi to dodává naději . . .

lidi . . . .radujte se . .

Mám v hlavě zmatek, jsem naštvaná a smutná. Připadám si jak kobra...už vúbec nesnesu, když mě někdo dráždí...
Největší problém mám ale s něčím uvnitř...a nevím co to je...A tak se teď nějak vyhýbám společnosti a svým kámošům!

JAK MŮŽU ZJISTIT CO MĚ UŽÍRÁ?

Slíbili jsme si, že to bude tajemství. Nebo ne tajemství, ale že to bude jen mezi náma. Ale proč na mě všichni koukají jako kdybych provedla bůh ví co. Jak to vůbec všichni můžou vědět co se mezi námi stalo?? A doufám, že nemají ponětí o tom, co ještě chystáme. To by vůbec bylo zlý...
No ale nejhorší je, že nemůžu už nic dělat. I když třeba vim, že to nevyjde, tak pořád věřim. Láska je fakt krutá. A to moc...

Jak to sakra všichni můžou vědět???

Utíkám...pořád jenom utíkám..ať už před Ním, před sebou, před pravdou... Já vím, utíkat se nemá...ale...já...prost už to jinak neumím..všechno řeším útěkem..všechno..

já už nechci utíkat...

Asi před měsícem se se mnou a ještě pár kámoškama přestala bavit naše bejvalá kámoška. Uplně z ničeho nic, nikdo neví proč... Nejvíc mě ale mrzí, že jsem si myslela, že je to moje nejlepší kámoška. Ale aspoň mi to otevřelo oči a poznala jsem jaká opravdu je. Kašlu na to, ale pořád by mě zajímalo, co se vlastně stalo, když jsem jí vůbec nic neudělala... Kvůli svý blbý hrdosti za ní ani nedokážu jít a zeptat se, protože si řikam, proč bych to měla být já, kdo přijde první, když jsem nic neudělala?

Kdo by měl udělat první krok?

Ahojík všichni!
Zítra mam docela důležitou soutěž ve zpívání tak mi prosím držte palečky!Sem hrozně nervozní a vytrémovaná!Děkuju moc!*45*

Prosím!

omlouvám se předem, vím kam to patří, ale jsme v demokratické zemi... je konec... já tady už 2 hodiny sedím, ve tváři mám strnulý výraz, úsměv... slzy už jsou pryč, ani nevím proč přišly... snad z lístosti? nebo ve snaze tomu zabránit? netuším, ale je to tak asi dobře... až teď si uvědomuju, že jsem si něco z knihy Duševní světlo vzal... stačí odpustit ostatním to zlé, co vám provedli, a sobě to, že jste do sebe to zlo přijali, a bude vám dobře... u mě to funguje... tak jsem si to všechno pokazil sám, takže je všechno tak, jak má být... děkuju těm, kteří mě podpořili, děkuju těm, kteří se mě zastali možná i neprávem, děkuju i Tobě...

Lucko, miluju Tě

chci umřít už to tu neunesu, jenže nedokážu najít způsob jak se vším rychle zkoncovat. drásá mě to zevnitř a já se drásam zvenku, už to takhle nejde, tlak doma, tlak okolí, tlak školy, tlak svědomí, šílenství, schizofrenie, paranoia a totální šílenství. nechci už kříčet o pomoc do hlouchoty, chci se stát tím tichem a vidět jako poslední krev na svých rukách a všude.žádný ponižující léčení, nikdo nic nepochopí.tohle nikdo nemůže pochopit

o nic nežádám,myslete si co chcete.chci jen konec

Tak teď se vm tu s něčím svěřím.Poslední dobou jsem v podstatě šťastná.a to je dobře:)ale pak jsem zabloudila sem a to mě vrátilo trochu na zem.ale ne tolik abych vám nemohla říct tuhle věc(za kterou mi řada z vás vynadá).že ať se děje cokoliv,pořád vás chápu.protože mě taky straší žiletka v šuplíku a jizvy na nohou.a tak podobně.ale přesto,i v těch největších srabech,ve kterých se kdy ocitnete je na světě minimálně jedna věc,ke které se můžete upnout.a přežít.to moje štěstí možná nevydrží,ale i potom budu doufat,že budete všichni okolo šťastní.

Všechno jsme ztratili,nic netrvá večně.Promiň,neumím být dokonalej.Teď už je pozdě,a my se nemůžeme vrátit.

I'm sorry I can't be perfect

Nazdar,,,tak jsem zase tady,,,chcem sa vám ospravedlniť za moju poslednú zpoved,,,dosť my šibalo a nechcel som vás uraziť,,,ked chcete tak dajte my ešte šancu .....polepším sa a budem tu nadalej pomáhať a písať zpovedi v čom mám problém,,,,čiže žiadam o odpustenie,,,,ked nie pochopím,,,ale viem že vy ste dobrý ľudia.......

Všetci ste tu dobrý

Tak mi volala kámoška s kterou brigádničím...prej:" hey Moni oni dneska dovezli další letáky, musíš přujet, nevím jaktože to přišlo dneska..."...a já si myslela, že budu mít neska klídeček a lehárko...mě se nechceeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee

ručenky nemakačenko D

Ahoyky lidičky asi potřebuju zase vaši pomoc...když jsem si myslela, že jsou věci konečně správný...tak prostě začínám cvokatět...začala jsem si s jendím klukem...bydlí od nás přes 100km...a navíc má přítelkyni...tagže se spolu scházíme na tajno...miluju ho...a on to mi říká to samé...jenže ta jeho pipina ho prostě citově vydírá, že se zabije , když ji nechá...a navíc...prostě mám takovej divnej pocit...chci být s ním a ne jen čekat na dorobečky štěstí co na mě zbydou...tag se kvůli tomu trápím a přemýšlím, kde jsem udělala chybu...taky se bojím aby ho to se mnou nepřestalo bawit...nevím...co dělat...když o něj nechci přijít ale zase se nebudu přetwařovat jen abych se mu zalíbila...nebo bych měla ???

chjo :(

hrozna kravina sotva sem se registroval tak sem jak ......... zacal zbirat ty zlataky ... jako pochopil sem ze ty zlataky sou skoro na nic vsem soory

uz chapu vyznam MM

Udělal jsem tu největší blbost...chtěl jsem tady co nejvíce zlaťáků...tak sem prave tady ve zpovednici zaskrt Ano-Ne bez duvodne......ale ted toho lituju nemel jsem to delal a ele jsem to zkazil tedse pokousim o napravu a chci se změnit ted vím že přátelství a důvěra o kterou sem taditim stratil je podstatnejsi nez nejake ´´PRACHY´´tak se všem omlouvám a je mi to líto.....Prominte

nechci čekat... ale musím... vím, že musím... nic jiného mi nezbývá... byla to jenom moje blbost a za blbost se vždycky platí... nečekám od vás nic dobrého, tak mi nelžete

chci od vás slyšet jen pravdu - že si za to můžu sám