Zpovědi

Nesnasim se za to jak se nekdy k lidem chovam, nekdy me nastve jenom prkotina a odnesou to pratele sem hodne spatna?

Už dva dny sem na dně...máma mi řekla že (ve zkratce) sem naprosto neužitečnej příživník, všechno co dělám, co mě zajímá a i já sama sem naprosto k ničemu, neumim vůbec nic a svejma neužitečnejma zálibama (upíři, magie, umění,...) si jednou akorát zkurvim život...mno ještě že neví že to jak sem se dneska pořezala nebyla nehoda...

proč mi to dělá? proč mě celej život jenom sráží níž a níž? copak ji to z nějakýho důvodu těší sledovat mě jak se topim ve vlastních depkách a ona mi na hlavu přisypává ještě ty svoje?

sem se vcera nepohodl s par lidma...jednou z nich byla i moje bejvalá(denisa). chvili po ni se do me pustila i kamoska...její tak i moje. udajně sem děvkař kdyz sem jí nechal a začal si něco s někym jiným. jenže já sem si z někym začal z toho důvodu protože sem se zamiloval. denisa mi ublizovala hrozne moc dlouho. podvaděla mě...chovala se jak nevim co. proto dostala ode mě kopy. ted mi ona i kámoška a vsichni ostatní jen davaj přednášky o tom jakej sem hajzl a vsechno možný. viz včera: ses děvkař a denisa se kvůli tobě trápí. jenže co mě je do toho že se trápí zaprvý si to udělala sama a za druhý chci a mám upe nekoho jinýho s kym sem konecne happy a vim že ona me nepodvadí a mysli to aspon uprimne a není semnou jen z lítosti. vícemene je mi líto že se trapí ae už to de mimo mě.
mám hroznej strach z toho že ony dvě udělaji něco co proti mě poštve i kristýnku...už se jednou podobná věc stala...ale vim že kris má svojí hlavu a snad si od nich nenecha nic nakecat nebo prostě nějak doufam že se jí nezprotivim jejíma řečma. ja už sem i bývalce řekl že miluju kris... ale je tu ten strach :(

:( nechci jí ztratit :(

Potkala jsem člověka, ten mi vnesl do života světlo...Nikdy jsem tento pocit před tím nezažila. Jenže mám už přes dva roky přítele a hrozně si vyčítám, že myslím na někoho jiného. Hrozně si ho vážím a nedokázala bych ho opustit...

jenže co když se postupem času doopravdy zamiluju do člověka, se kterým mám pocit, že bych mohla být celý život....?

Někdo za mnpu příjde požádá mne o pomoc a já mu pomůžu i kdyby to bylo sebevíc nemožné udělám to !!!! Ale když potřebuju pomoct já vždy se na mě vykašlou :'( vím že jsem blbá že se nechám takhle využívat ale mám pocit že kdybych nepomohla už vůbec tady nebudu mít žádné přátele

ty vlastně nemám ani teď ale já nevím no :( jsem kvůli tomu špatná ?

Moje nej kámoška při mě stála, když jsem to nejvíc potřebovala a já jsem jí za to mocinky mocinky moc vděčná, ale poslední dobou mi příde, že už jí nezajímám !!! Ona není jako já . . . žije ve světě oblíbených a šťastných lidí!! Nedávno mi řekla, že už nechce číst, co píšu, že to prý začne číst až to prý nebudu o tom samém !! Myslíte, že jí mám odpustit . . . .??

Kruinál . . . přídu si bez ní tak sama, ale možná je to tak lepší !!!

Pořebovala bych se z něčeho vypsat.. Celkem mě trápí jedna věc.. A tou je naše rodina. Prostě si s nimi nerozumím. Nejvíc si rozumím asi s tátem, ale taky se kolikrá pohádáme, protože on je strašnej nervák.. Mamina na mě pořád jen křičí.. když třeba neumyju jednu za čas nádobí ( s tím, že jsem byla domluvená, že to konečně jednou udělá sestra)nadává mi , že nic nedělám a tak..Ale když uklidím celý byt..zametu na chodbě, uvařím a umyju nádobí ani s toho nevšimnee, nebo mi eště řekne že to je blbě...Ona mě strašně zhazuje..to vlasně nneí tak hrozný, spíš je hrozný, že si to moc beru.. Pk si myslívám že nic nedokážu..že jsem k ničemu.. pak ani nemám chuť v tomhle bytě něvo dělat z vlastní iniciativy, protože tuším, že až to udělá, zase to bude špatně..ale to mi zase nadává, že nic nedělám..je to neuvěřitelný kolotoč..nmotá se mi z něj hlava..
Dalším problémem je sestra.. Bije mě.. hodně a kolikrát na mě udeří bzdůvodně.. Když začne, jde z ní strach. Jinak je v pohodě, ale pokud ji to chytne.. Tuším, že by potřebovala odbornou pomoc, protože tak celkově ...její chování někdy opravdu není normální.. Ale naši s tím nic nedělají..
Ve škole mi aspoň nikdo nenadává tak nehorázně sprostě jako doma..Nemám chuť se domů vracet..

Co mám dělat?

Je hodně velkej hřích, že sem napsala článek, kterej nikdo nepochopil??? Bude mi odpuštěn???

Když ste všichni chytrý, tak mi pls někdo pomozte...

ježiš já vůbec nespala,jsem tady sama a bojim se tu sakra to je hřích...? nebo ne?

proc?...dyt ho nemiluju....mam ho rada jako kamose...a boli me to....potom, co se ke mne zase choval, jak kdybysme spolu chodili, tak se vykous a melm i vyspal na lavicce s moji dobrou akmoskou....kurna proc me to boli, kdyz je to kamos...¨proc mi vzdycky zvedne sebevedomi, kterym mam dost nizky a pak ho hnsune srazi zase zpatky a mozna este niz...:'(

...ja uz takhle dal nemuzu...

Vcera som sa vratila z lyzovacky...KONECNE!!! Uz som to tam nevedela vydrzat....preco sa ku mne spravali tak hnusne?! Toto bolo aj minuly rok, vzdy odstrkovana a akoby som bola neviditelna...zase moj "milovany" bratranec ktory sa za mna hambi lebo som vraj sprosta,zase kazdy chalan chcel len tie dve baby, ony si omotaju kazdeho okolo prsta...zatial mam dobru naladu....ale viem ze zachvilu to na mna pride...pride depka, stres, nervy...

urcite sem zapisem dalsu spoved na tuto temu...ach moja hlava...help, depkaaa!!! asi si myslite boze akeho prkotiny, uz vacse sprostosti nemohla zapisat...ospravedlnujem sa...ale musela som sa vykricat...

Proč mně nikdo nechápe???To nikomu nejsem dost dobrá?Zajímám vůbec někoho na celým širým světě?Odpověď zní NE! Nikoho nezajímám...A je mi úplně jedno jestli budu žít, anebo jestli zemřu....

proč nikoho nazajímají mé problémy?! Všem poradím , pomůžu..jakmile potřebuji pomoc já všichni se na mě vyserou... Já už na to nemám nervy..jsem tak sama... je mi zle..moc zle..ale nikdo to nevidí..nikdo nepomůže..

chtěla bych konec...

Jak začít?=( Dlougo jsem nemusela psát zpověď a taky sem ráda....Ale teď..=(Chodím ven s kámošema,který mám ráda,hrozně fajnový kluci..Jenže jedna kámoška se díky tomu na mě naštvala=( Já se s ní bavím ale oni ne=( Štve mě to,ale nehodlám se jich vzdát kvůli její umíněnosti...=(

Asi se mýlím,ale ppotřebuju poradit děkuju moc =(

Znáte ten pocit beznaděje a prázdnoty? Pocit, kdy Vás absolutně nic netěší a nejradši byste se na všechno vykašlali?! Pocit, kdy se Vám vrací vzpomínky?!

Ach jo... Já už se na to můžu... Je to 8 měsíců, co se se mnou rozešel přítel... A já zase vzpomínám, jak to bylo krásný, když jsme byli ještě spolu... Proč mě pořád pronásleduje moje minulost?! Proč nenávidím jeho současnou přítelkyni?! Co mám dělat?! Proč mi nejde zapomenout?!

Sakra, proč?!?!?

je to úžasnej pocit když vidíte člověka se zas po dlouhé době smát... už tomu nikdo nevěřil ale mě se povedlo - rozveselila jsem človíčka který se zapoměl smát... po všech těch slzách a bolesti se smála... její úsměv byl všude okolo - to štěstí a láska která byla okolo ní ... lidičky to bylo úžasný

miluju úsměv a rozzářené oči mých přátel

posledni dobou je to tak jine...ja a muj pritel,sme spolu skoro rok a poslednich par tyndu nebo mozna mesicu je to pro mne tak znicujici...jsem smutna,hadam se,placu kvuli kazde blbosti...a to jen kvuli nemu,kvuli tomu ze ho vazne miluju a nechci ho ztratit,vlastne si to ani nedokazku predstavit,chtela bych s nim byt uz porad.ale ted se porad hadame,prijde mi ze na mne nema cas,nebo se mu se mnou byt nechce a kdyz se ho na to zeptat tak je smutny,rika ze ho to taky stve,ze spolu moc nejsme a ze by se mnou chtel byt porad ale nekdy to proste nejde.ja to chapu,taky chodim do skoly,mam co delat,ale na neho si chvilku vzdycky najdu a s nikym nejsem tak rada jako s nim.prijde mi,ze uz ke mne neciti to co driv...ma mne rad,miluje mne,ale chova se uz tak jinak...ja nevic,sem z toho nejaka zmatena.ted sme se mesic tesila sz budou prazdniny a kdyz uz tu jsou,tak on znicehonic ma domluvenou brigadu takze na sebe zas nebudem mit cas.a mne to tak moc zamrzelo.ja se nechci porad hadat kvuli temto vecem,ale kdyz se o tom zacnem bavit tak to vzdycky hadkou zkonci.porad doufam ze to bude jako driv a ty malickosti ktere mi ted tak chybi,se zase vrati.

je to vzdycky tak,ze po nejake dobe,kdy opadne ta nejvetsi zamilovanost,tak je najednou vsechno nejake jine a bojite se ze neco neni v poradku ?

každý den se snažím aspoň projít když už nic kolem svého kámoše.on mě vždycky pozdraví a i když jde s kámošema, tak se trhne, přijde za mnou a pozdraví a obejme mě.včera mě i plácnul přes zadek (je to hovadina, ale mě to potěšilo) tešd budou jarní prázdniny a já s to bez něho nedokážu ani představit.jediný problém je v tom, že mu prostě nedokážu říct co k němu cítím abych ho neztratila jako kámoše (kdybych mu to řekla, tak by se naše přátelství posralo a už by to nikdy nebylo jako teď_a tak se raději trápím a nedávám na soběnic znát)

Tak teď sem prohrála na celé čáře... Vzdala sem to... Odešla sem z domu, protože se to tam už nedalo vydržet. Moje nevlastní matka se o to snažila už delší dobu, donuti mě abych vypadla z domu... Z domu který pařil mojí vlastní mamce, ale o to teď nejde. Já jenom nechápu co sem jí udělala vím že to asi taky se mnou nebylo lehké,ale ona mě nesnášela už od začátku... Ale to je taky fuk, problém je ten že nevím co teď budu dělat. Musím platit nájem, školné atd. Musím do toho stíhat práci a školu, to mi přijde že na 19ti letého člověka je to moc... já myslela že zlé macechy jsou jenom v pohádkách...

Chjo... udělala sem dobře že sem vypadla, nebo sem tam měla zůstat, ale to sem tam už fakt nedalo vydržet :(

K tý mý včerejší zpovědi : Lidičky, já se sebeubližováním začít nechci a nemíním(na to i když to tak nevypadá,se mám aji ráda)!!Zajimalo mě to kvůli kámošce, která slíbila, že s tím přestane, ale našly se u ní zase žiletky a když sme se jí na to ptali tak po nás vyjela jestli vidíme na jejích rukách nějaký nový jizvy. A já s tímhle moc zkušeností (osobní dokonce žádný)nemám, tak maximálně ty co se dočtu tady....

dodatek k mýmu ranímu dotazu