Zpovědi
Tato Zpovědnice zde slouží všem bez rozdílu.
Vypište se ze svého problému a dostaňte rozhřešení.
Zároveň rozhřešení můžete dávat ostatním.
Bavím se s jedním klukem už rok přes ICQ bydlíme ve stejnem městě dokonce kousek od sebe.Vždycky mi tak pěkně píše,tak že bych mu sbaštila cokoliv by jenom řekl .... A dneska už to byla poslední kapka.Ja vždycky když ho pozdravím a je s přately tak mi jen neurčitě kyvne hlavou aby ho jeho kamaradi nahodou neviděly a děkla že mě nezna.Dneska blbly se svym kamošem před naši školou .... rozhodla jsem se že to zkusím naposled... a když sem mu řekla,,ahoj´´ jenom se mi na okamžik kouknul do oči a uhnul hlavou a dělal že mě neslyšel přitom jsem to řekla dost jasně a nahlas.. :( ja newim co mam dělat je mi to tak strašně lito ... On je tak strašně pyšný :(
ja ho miluju .... teda si ho miluju ... ne ja newim :( jsem strašně zmatena :(
miluju jednoho kluka...je to muj kámoš...má okolo sebe hodně kamarádek...a....já dost žárlim...a štve mě to...sakra...jo asi se mu líbim...ae...nevím jestli mu to mám říct...protože o něj nechci přijít...
ale ne, tohle nechci... proč to musí být takhle - nic nebo všechno? to nejde postupně? asi to vypadalo, že má šanci... asi si myslí, že to tak bude... ale nejde to... dneska se snad uvidí... ale já to neumím udělat... nechci ublížit, ale musím... odpusť
nechtěl jsem...
Uz zase ta zpoved....ale tedka jde o to, ze jsem mela sen, velmi zvlastni, byla jsem v nem promenena na psa a dokonce jsem nekoho kousla....ale co je nejhorsi prisla jsem do skoly a neco se tam potom resilo, ze jednu holku, kterou uplne nesnasim kousnul pes...Muzou se sny stat skutecnosti?
Mohou byt sny zive?...
Asi trpím poruchou, když netoužim s nikým chodit, dokonce ani nechci kluka. Jo, jeden se mi líbí ale ten je prý taky ujetej, což se mi ale zas líbí, když je jinej. Tak nevim. Bojim se vztahu a nevim proč. Ani spát s nikym nechci.
Trpím poruchou?
milenec a pritel, dokazu jim byt?dokazu mit vztah bez lasky?kopu si vlastni hrob,ale alespon to za neco stoji.uvidime.
Víte, moc často se nezpovídám, ale asi přišel na zpověď čas. Znáte ten pocit jak se vám svět rozpadá pod rukama? jak se nic nedaří a ať uděláte cokoli nebude to lepší? Tak to nyní zažívám já. Je to jako bludiště a já netuším jak ven.
Nečekám moc rozhřešení, problém jsem vám nepopsal, ale musel jsem napsat aspon tohle.
Ahoj.Mám hroznout chuť se řezat.Ale ještě jsem to neudělala ikdyž nemám žiletky od sebe ani pět mětrů ještě sem se ani jednou neřízla.Dřívjsem se řezala ale to bylo jen jednou ted už to nezkouším.Jenomže mám příšernou náladu a už mě nebaví žít.Mám obrovskou chut to udělat.Vím že to je špatně a bojí mse toho..ale nejde tomu odolat..Co mám prosím dělat
Help
bojim se to hrotit, aby to nebylo prilis, bojim se to nehrotit, aby to nebylo malo, bojim se ze at udelam cokoliv, ze to bude na konec zbytecny..... zas na druhou stranu, proc zbytecny, kdyz je to tak krasny, neskutecne krasny.... mozna z toho mam ten strach, z toho, ze je to tak krasny?
trochu zmatek, ale to snad prejde, jen to muselo ven
Ani neviem prečo sem píšem ale je tu taký menší problém.
Mama už prestáva vo mne mať dôveru,,,tak isto aj ja k sebe začínam cítiť nenávisť,že za všetko možem ja,,ja už neviem čo zo sebou,,jediný kdo ma drží nad smrťou alebo takým dačo tak sú to moji dvaja jediný priateľia,,,,bez nich neviem kde by som bol,,,a ešte aj vy,,a vaše rady a útechy.
Díki že ma vypočujete,,,dakujem
včera... radost, vztek, smutek, slzy, úsměv, radost
dnes... vztek, úsměv, lhostejnost, vztek, radost... ??? slzy
budoucnost... kdoví... snad?
více nerozvedu, nikdo z vás to neví, vím to jenom já...
moje pocity, které spolu většinou nesouvisí
Tak mi mí drzí drřte palce,ve dvě hodiny odjíždím do Prahy kde musím přenocovat u svého přítele,tedy vlastně bývalého přítele-no jo hold nezvyk Snad to tam s ním přežiju.Nevím,ale opravdu se cítím lehce a opět svá,nikdy jsem se nehodlala kvůli nikomu od základu změnit,ale člověk se s vým způsobem přispůsobí vždycky.Právě jsem zrušila objednávku jeho dárku na narozeniny,ještě,že to šlo stornovat-představa,že bych do expřítele,který si mě dostatečně nevážil měla narvat 3,500Kč,vím peníze jsou my nebudeme,ale snažím se o to abych pokračovala ve studiu a ono to jaksi bez peněz nejde,tak jsem alespoň něco ušetřila.Chybí mi náruč do,které bych se mohla schoulit a cítit se v bezpečí,ale to přijde.Přemýšlela jsem o tom jak tu lidi píšou o svých kamarádkách žiletkách a o svých chutích na sebevraždu-lidi proboha vzpamatujte se,vždy může být i hůř,zbytečně ubližujete lidem v okolí a především sobě.Vždyť nevíte nic o životě,tak na co chtít smrt,když o ní víme ještě míň.Někde jsem četla strašně zajimavej článek o reinkarnaci lidí co se zabijou,ti lidé to mají v příštím životě ještě horší.Já chápu sebevraždu jen v jediném případu a to,když človek např.po úraze zůstane odkázaný na druhé,ale i tomuhle se vyjadřoval ten zajímavý článek,člověk,který neunese svůj handicap,¨tak se v příštím životě narodí ještě víc postižený.Nevím nevěřím zas tak na tyhle věci,ale reinkarnace je jedna z mála věcí,kterou chápu a pevně věřím v to,že existuje.Tak se lidi na ty sebevraždy vykašlete,prosím!!!
žít za to stojí
Provedla jsem něco staršnýho...
Miluju kluk,kluk má holku,holka je moje kámoška a já jí začala u toho kluka pomlouvat...Kluk už nemá holku,mám ho já,ale ztratila jsem dobrou kamarádku....Ona se se mnou nechce bavit a ná se jí ani nedivím,ale když opustim kluka,bude mi ješě někdy odpuštěno???
=(
Pardon, že zase sem píšu moje starosti, ale já to potřebuju někam napsat ... Tak dneska jsem měla jet s mým klukem na rozřazovací testy na mojí budoucí školu. Už dva týdny jsem s ním byla domluvená, že pojede se mnou. Každý den jsem se ho ptala jestli pojede. Vždy mi řekl že na 100% pojede... A zase to dopadlo stejně jako s tim výletem na Karlštejn... Dnes hodinu před odjezdem jsem se ho šla zeptat jestli tedy opravdu může a samozřejmě že řekl že nemůže... Fakt mě to už na něj mrzí. Ach jo. Zkoušela jsem si s ním promluvit, jenže vůbec nevnímal... Nechápu co se s ním děje...
Ach jo.. už fakt nevím co s tím mám dělat...
podlouhý době zase píšu ....dost věcí se změnilo ted semnou u nás ve třídě nikdo nepromluví a já to konečne přestala řešit ,ptože sem se upnula na to že potřebuju dobrej průměr :)))jo ale mám jinej problém ,kterej sem sem už psala a to stím že mě má rád naš učitel jako rád no že po mně jede ....a takovej menčí problém jak to napsat no pozval mně na diskotéku a chci poradit mám na ní jít ????:))))))
ale jinak už sem v pohodě
Nie je to zpoveď o samovražde,ani o láske...len o strachu zo života ďalej...aké to bude keď odídem zo školy,aký ľudia budú inde kde budem žiť naďalej pár rokov,či zapadnem k nim alebo budem sám ako doteraz.Ozajstných priateľov je ťažké nájsť,samozrejme nájde sa jeden možno dvaja,ktorím verím...ale kto vie čo sa može stať.Možu odísť a stratím s nimi kontakt.Kto tu potom ostane ,komu by som sa mohol vyspovedať?
Neodsudzujte ma za to pls.
Pozítří mám přijímačky v Ústí n.L.,ale jedu už zítra do Prahy a budu tam spát u toho mého bývalého,překonám své pudy a ani jednou se ho nedotknu,protože i sebemenší dotek by pro mě znamenal prohru!Jinak děkuji Nikoch,že mě nazvala chytrým člověkem,ale ono to není o tom jak je člověk chytrý,ale o tom jak se na něm život vyřádil.Můj otec byl alkoholik,který nešel pro ránu daleko,matce trvalo 10let než pochopila,že se to nezmění a podala žádost o rozvod,od té doby jsem otce ani jeho rodinu neviděla-neexistuju pro ně!Matka si našla nového přítele,se kterým byla šťastná 9let,než se oběvila ona žena a i on odešel...matka není člověk na,kterém by to nezanechalo pozůstatky,a tak je z ní histerická káča,která jen řve a žere prášky na hubnutí,asi krize středního věku,bratr jo to samé.Cítím se strašně sama a proto se od toho snažím utíkat k různým klukům,ale je to se mnou složitý,chci vážnej vztah,ale na druhou stranu se nechci vázat až tak moc abych měla třeba dítě,probůh bude mi za měsíc 19.Je to neřešitelné dylema -buˇa nebo Měla jsem kluky o pár let starší a bylo to o ničem,měla jsem přítele staršího o 14let a bylo to super než přišel s tím,že chce mít dítě!Život je krutej a zlej a i když stojí za totální ho...,tak je svým způsobem krásnej. Neplačme,protože mají růže trny!
Radujme se z toho,že trnový keř může mít něco,tak krásného jako jsou růže.
prezila jsem tyden v italii...byli to bez nej muka,ale uz jsem zpatky a jeden druhyho se nemuzem nabazit...meli jste pravdu...je to senza...dekuju!!!
diky
Vím, že dělám chybu a vím to moc dobře, ale nedokážu si pomoct. Když se stane něco, co nezvládám, něco, s čím nemůžu nic udělat, sáhnu po svojí kamarádce, která se pomalu, ale jistě stává mou přítelkyní čím dál více důvěrně. Je to žiletka... Vím, že je to špatně, ale alespoň na chvíli mi to pomůže...Já už nevím, co dál..nemůžu... Já už to prostě dál nezvládnu...a ... nebojím se, ale jen málo se divně cítím (a to je snad ještě horší), že se jednou (a nebude to za dlouho) se svojí přítelkyní spojím ještě důvěrněji...tak důvěrně, že to už moje tělo dál nevydrží......
=
Je mi,tak lehce po tom co jsem si přečetla Vaše komentáře k mé předchozí zpovědi!Ještě dnes ráno,když mi volal tak jsem mu málem řekla,že to chci vzít zpět a že s ním chci být,ale byla by to hrozná chyba!Nelámu hůl nad všema chlapama,(jak se zde lekl jeden komentátor) to vůbec ne,muži jsou jako sůl a sůl je nad zlato...i když občas je ta sůl móóóc slaná .....věřím tomu,že každý jednou najde ten svůj chybějící dílek do své skládačky-jménem život!Život je jen jeden a ten musíme žít naplno dokuď jsme mladí,protože na stará kolena to půjde dost těžko.Užívejte života.....já taky začnu!!!život je jako hra,nezáleží na tom jak je dlouhý,ale na tom jak ho hraješ.
a i mizerný hráč může zvítězit
Náhodné moudro a přísloví
Celý lidský život není nic jiného než cesta ke smrti. (Seneca)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©