Zpovědi

Není to zpověď, spíš dotaz...Když máte problém, jakýkoliv, jdete za rodiči, nebo po promluvě s rodiči by to bylo ještě horší, protože by na vás, místo rady jak problém vyřešit, začli ještě řvát, že jste d**ilní, a jak je možný, že jste se dostali do problému?

Taková spíš anketka. Díky

Proč to maj hezký lidi v životě jednodušší? Proč se všichni kluci zajímaj jenom o vyzáblý ženštiny i když sou třeba úplně vypatlaný a proč si nikdy nikdo nedá tu práci poznat ty lidi, který třeba nejsou twigi, ale sou víc v pohodě než leckterá umělohmotná a přemalováná "krasavice"?

Máte pro tohle odpověď??

... zas je tady další den. Den, kdy na tebe musím myslet. ZASE! :( Proč? Proč se mi nevykouříš z hlavy? Proč ses mi tak zaryl do srdce? Jsi hulvát, nechoval ses vůči mně férově, ale přesto na tebe musím myslet ... Všechno co jsme spolu zažili bylo jako ve snu ... Byl jsi úplně jiný než kluci, se kterými jsem bývala. Byl jsi tak něžný a hodný, ale zároveň nespolehlivý a byl jsi taky děvka. Přesto jsi mě omámil a zaryl se mi do srdce ... Láska je hrozná - snáší se lehce jako sníh, nejdřív pálí pak studí a nakonec bolí! Je to smutné. Jak se z tohodle mám vyhrabat?

zitra jedu na zájezt a dnes ráno sem zjistila že tam jede můj bývalý..sice sněkým jiný ale stejným autobusem! ¨kurva,asi to moc řeším,ale já tam ty jeho kecy typu: ježišimarjá! Prostě poslouchat nechcu! Asi se tam neovládnu když do mě bude rýpat! Achjo...ještě že to je jenom na 2dyn...ale fakt nevim co bude dělat!

TO NEDOPADNE DOBŘE!!!!

Tak jak začít asi takhle:
Jednou večer jsem brouzdala po netu a našla jsemtam super kluka asi 3km od našeho města tak jsme spolu začali chodit pak jsem začala chodit na střední a on taky a na tu stejnou a do stejný třídy super řekla jsem si. Chodily jsme spolu 4roky a už nám bylo dvacet tak jsme si řekli že já s nim přijdu o panenství tak jsme to dělali(bez kondomu) no a on den na to zemřel a pak se zjistilo že jsem těhotná teď mám dvouletou dcerušku jsem šťastná protože jsem si našla někoho jinýho, ale jednoho dne jsem šla sama na procházku a potkala jsem ho tam živýho!!!!Tak jsme si povídali řekla jsem mu že spolu máme dcerku on se na ni šel kouknout normálně jsme spolu začali chodit pak jsme se vzali a ono ho znova přejelo auto a kvůli mě protože jsme šli já jsem chtěla uhnout a on byl na kraji chodníku spadnut do silnice a zajelo ho auto. Teď leží v nemocnici a každou chvíli umře

Co mám dělat?

Lidičky,tak mi nic není...byla jsem dnes na mamografu a byla to jen nějaká zduřená uzlinka..a já už myslela,že umírám.Jsem šťastná a navíc můj nový přítel byl celou dobu se mnou......

Štěstí se mi začalo nevyhýbat

Tragédie přetrvává, ale je menší...nemusím na ní čekat až do Vánoc, přijede už začátkem listopadu!!!! Mezi námi to neskončí! Nikdy!!

Milujeme se...

Mám zničený život-dokonce sem si na něj šáhla a chci s tím přestat.
Je to kvůli někomu koho miluju,ale (je to složitý vysvětlovat,protože to nikdo nepochopí).Vlastně on mě asi taky má ráda,ale chodili sme spolu 10 měsíců a pak¨se to zničilo a ted?Vlastně se voba ve svém životě nevyznáme a máme ho zničenej-nevim jestli se uzdravim.Těd nikoho nemiluju-nemůžu se do nich zamilovat a nikoho nehci líbat a nic s ním mít!Je to hrozný!Von taky nikoho nemá i jedna hoplka se ho ptala,ale řek že ji nehce zklamat!Bylo to kvůli mě???Nevim-já všechny vodmítám a mám ráda mího enj kámoše kterej mi pomoh,když mi bylo nejhůř!Tak sme mu za to vděčná-von mě miluje,ale já sme řekla že s nim nehci chodit,že uděláme kompromis.A on přistoupil!Jsem mu tak vděčná!Díky Tome...

je to zvláštní a nikdo mě nepochopí...

Je to už pár měsíců, ale ona byla moje největší láska. Veronika. Taková hodná holka. Ale zdání klame! Bylo mi s ní tak dobře. Každej den sme spolu chodili do školy a ze školy. Byly přes čtyři měsíce spolu každý den. Ty chvíle nikdy nezapomenu. Ona mi pořád říkala jak jí je semnou krásně. Jak mě miluje a že o mě nechce přijít. Jenže mi lhala. Využívala mě! Peníze, sex, co asi jinýho. Největší ironie je, že v neděli mi píše jak jí chybym a jak mě miluje. Že se prý na mě těší. A v pondělí se semnou rozchází. To mi vyrvalo doslova srdce z těla. Od tý doby sem se změnil. Dívám se na svět jinýma očima. Ta svině mi ale lhala. Do očí mi rěkla, že se semnou rozchází kvůli poslednímu týdnu. Trochu sme se hádali. Ale po takový době a takový malí hádce se semnou chce rozejít?! To sem málem nepřežil. Pak sem se od její kámošky dozvěděl, že se v práci zamilovala do nějakýho polo negra. To mě dostalo. Takovou zlost sem nikdy neměl. Jestli ho potkam u nas ve vesnici, tak bůh s nim. Ikdyž boha nemam v lásce! Ja ho zabiju a před ní! Chci aby viděla, jaký to je když tě někdo připravý o to co máš nejraději. Kdyby sis to někdy četla, tak už pro mě nejsi nic jinýho než prolhaná děvka, která dopadne hodně špatně.

Už nikdy

Bojim se. A už ani nevim čeho.

Odpusťte...

To už se tady za chvilku budou řešit věci typu "Šla jsem po ulici, zakopla jsem, a dva kluci se mi smáli."?

Fujtajbl, to to moje prokletí - kam přijdu, tam se to začne rozpadat (hlavně co se internetových komunit týče)

Je mi 12 let a poprve jsem si zakourila a priozrala se.Byl u toho muj stryc a ozralej tatka.
Tatka si to nepamatuje ale strejda urcite jo a ja mam strach ze to vykeca!

Co si o tom myslite

Tsi vle...
Poslední dobou jsem tak nějak "potužovala" po pírsingu - nos a brada... ale broučkovi se to nelíbí a dělal na mě smutný oči, ať si to nedělám... Tak se si řekla, že jo, že by ho to mrzelo, tak se na to vykváknu. Zeptala sem se tedy, jestli si můžu aspoň píchnout ucho, to že prý můžu. Tak jsem tak stála v koupelně s jehnlou v ruce, následně v uchu a měla sem strašnou radost... Jenže... když už sem tak držela tu jehlu... neodolala jsem a píchla si tu bradu. Na frňáku můžu nosit lepítko, ale na bradě mi nedrží... no, a bylo vykonáno. Pak jsem hned psala miláčkovi a tušila sem, že bude zle... ale jeho to totálně smetlo. Považoval to za zradu. A prý neví, jak mi má dál věřit, že mě nechá o samotě a já vyvedu tohle... Chudáček můj malej Druhý den jsem se sešli a byl z toho moc špatnej a pořád, až do druhýho dne plakal a byl strašně smutnej... Když odešel, tak jsem mu ještě psala (samozřejmě jsem mu to i řekla osobně), že je mi líto, že jsem mu tolik ublížila a že nenechám blbej kus kovu rozbít náš nádhernej vztah. Do teď byl moc a moc tolerantní, ale asi jsem zašla příliš daleko. Domluvili jsme se, že to nebudu před ním nosit, ale stejně se bojím, že se něco stalo...

Nedokážu tu ďouru nechat zarůst... když už sem si jí tam vykuchala... Já sem jelito x-(

Nezvládám to....

:'(

Lidi pomozte, LONI v červnu jsem se na internetu seznámil s italkou...začali jsme si psát, letos v dubnu za mnou přiletěla, ale to už jsme do sebe byli dávno zamilovaní. Já jsem tam byl teď v létě. Strávil jsem s ní nádherných 50 dní v Itálii..Ale jak to tak bývá, nastalo loučení, nádraží, vlak, plač a tak dále. No hrůza, co vám mám povídat. Zaklaply se za mnou dveře a ona zůstala stát uplakaná na tom nádraží. Dveře vlaku se za mnou zaklaply v sobotu večer. Včera ráno jsem přijel domů z Itálie a ona včera ráno odletěla na studijní pobyt do Anglie. Je mi strašně, nedovedete si představit jaké to je, mít jí vedle sebe, držet ji za ruku, hladit ji, pak najednou uteče pár d**ilních hodin, které jsou v lidském životě úplně nic, a všechno je pryč. Ona je tisíce kilometrů vzdálená a jsou mezi námi dlouhé měsíce. Přijede až o vánocích. A já jsem zas sám, zavřený ve svém pokoji, bez psaní s ní na MSN (program pro psaní), protože je v Anglii. Je mi tak smutno a rodiče jen buzerujou a rejpou do mě a ptaj se na mě na samý kraviny ohledně Itálie. Je mi tak špatně, jak mi ještě nebylo...Poslala mi SMS, že mě moc miluje a nechce mě ztratit za nic na světě. Občas, když jsem byli spolu, tak se na mě pověsila a chtěla se líbat, ale znáte to, přestože jí moc miluju, tak jsem byli třeba venku několik hodin a bylo hrozný horko, byl jsem zpocený, unavený a celkově z prohlídky nějakýho města trochu otrávený a tak dvakrát, třikrát za pobyt jsem jí řek, ať se na mě tak nelepí a nechá mě aspoň trochu dýchat. Řek jsem to však jen v afektu, protože se ve mě nakupila únava, horko, vyčerpání...jakmile jsem si odpočinul, už bych jí zase ulíbal k smrti Teď mě ty momenty, kdy jsem se s ní mohl líbat a nelíbal, mrzí. Dal bych všechno na světě za to, kdybych s ní mohl být jen na 5 minut!!

Je mi strašně, nedá se to vydržet, opravdu nedá...

Ahojte lidičky....víte mám takový problém...nedávno jsem si nechala udělat gelové nehty a asi za tři dny po tom,večer sem onanovala...a najednou ups...dva nehty se mi odlomily a zustaly tam...uvnitř...co myslíte,mám jít k doktorovi?pokoušela sem je vytáhnout ale nějak to nedje,už je to třetí den a strašně mě to bolí a pálí když čůrám...je mi trapné s tím jít k lékaři,to mu mám prostě říct: ,,Not tak śem si mastila kundu a najednou křup" To asi ne co...pls,poraďte

budu vám vděčná :,(

Hm... jak začít.Mě se už rok libi kluk se kterym ale nidky nebudu a kvůli toho kluka nemužu navazat jiny vztah protože když už chodim s někym jinym tak na něj pořad myslím i když vm že ho nikdy nebudu mít ... a to že ho miluju sem mu už řikala ... potřebuju se z toho nějak dostat ...

ja ho miluju fakt šileně moc a čas rany nezahoji ja už ho miluju rok a nějaky ten měsíc

Já už vážně nemůžu dál!! Mám všeho plný zuby. Všechny kolem jenom proti sobě štvu a ...nemůžu dál. Adama strašlivě miluji i když není typický hezounek. Mám ho pořád v srdci a ať dělám cokoliv, pořád na něj myslím. Už jsem to řekla bratránkovi i jemu, ale...nic. Pořád na něj myslím ...i na tu sobotu, co jsme se sešli.Ať si říká co chce, pro mně to bylo první rande a musím si pořád dokola vyčítat, že jak odjížděl, jak jsme tam stáli na náměstí, že jsme si nedali pusu. Bylo tolik příležitostí...až teďka, když jsme to rozebírali, mi napsal, že mi tu pusu chtěl dál, ale že si nebyl jistej, jestli je hoden toho být ten, kdo mi ji dá jako první a potom, když už mi ji chtěl dát, když odjížděl, tak já sem se bála, že nás někdo uvidí, hlavně jeden id**t. Ale já bych to stejně riskla, i kdyby nás někdo viděl. jednou s někým jsem a nedostanu ani pusu...:-´(( hmm, prostě mi napsal, že mi tu pusu chtěl dát, jenže jsem stála od něho o dva kroky. a já si teď ty dva d**ilní kroky musím pořád připomínat a vyčítat a představovat si, jaký by to bylo, kdybych stála o dva kroky blíž k němu...už jsem nemusela být nepolíbená!!

Dodatek?? Hmm, jediný co můžu ještě napsat je: MILUJI TĚ!!

Do haje jsem porad ze vseho totalne v haji,jsem na diete(na joguretech)i tak moc nejim,kourim jsem na kave,atd.porad se mi vsechno honi hlavou,mam strach deprese,pripadam si tak ze vsechny otravuju,obtezuju a nevim co vsechno,je mi mizerne,tak jak rikaly v tom dokumentu tak takhle presne si pripadam,ale uz nevim co jsem rikala,kdyz mi nekdo nadava nebo kritizuje me a obzvlast tady na MM tak me to jeste vic vydepta a ublizi.Od uterka do patku mam jet do Brna se strevama tak z toho mam tez hruzu pak jdu na kontrolu k psycholozce a k psychiatricce,budu si hledat praci,atd.Uz je toho na me hafo,nezvladam to,atd.Asi budu muset na tu psychinu ale docela se toho bojim pac jsem slysela o tom ze tam cpou lidi jen praskama a bojim se toho ze mi daj kazajku a zavrou me do klece,...mam ze vseho hruzu,...Vsak vsechni vite co jsem tu uz nekolikrat psala,..Z nekteryma si pisu i pres icq,vsak oni vi,mam pocit ze je obtezuju,...Je to vsechno hruza,...

Nevim co k tomu dodat urcite jsem blazen,porad mam deprese,...

Chtěl jsem sem napsat svou zpověď, ale nemám na to sílu a nervy...