Zpovědi

Nesnáším Silvestra. Proč bych měla slavit v den, kdy mi to někdo nutí. Navíc nemám ani co slavit, tenhle rok stál zvětšiny za houby a na příští rok se netěším...

No tak jsem du zkusit něco napsat třeba zrovna vy mi poradíte!!...já nevim asi už pár těch měsiců jse mi tak nějak zvrtnul život všechno se změnilo tedy asi hlavně já...a pořád mám ty myšlenky o sebeubližování a sebevraždě až se snažím jak se snažím na to nemyslet a nějak se jich trochu zbavit vubec nevim jak..a ani to nejde...a když to třeba už nedělám kvůli sobě ale nějaky určitě osobě,že mě tady třeba potřebuju tak to nemůžu udělat nic z toho..ale co když někdy to přijde do reality a zase se řiznu nebo dokonce se zabiju...a toho se bojím..že to udělám že tomu člověku to udělám..proč proč já??mám zrovna tkovy myšlenky..já nevim třeba mi poradite jak bych se jich mohla zbavit??ale asi to jsem až moc naivni...nebo když přestanu vůbec všechno vnímat..z ničeho nci to příjde..a nic nevim kdo jsem kde jsem...a hlavně zapomínám na ty lidi i když to nechci tak něco mě porad nuti...a zapomínám..a co když zapomenu zase někdy uplně..já nevim myslíte si že bych měla jit k psychologovi??to snad ale ne..=((..no tak toť asi tak sand vám nevadí že jsem to jsem takhle napsala no... )

jen byla bych ráda kdyby jste mi někdo poradill=((

Jsem zklamana....nstiham to jak se rychla menim ani sva pocity......delam neci ktere bych nikdy neudelala....pocom....ja timhle odumiram....

nevim jak to bude dal

těšim se na večer budu spát u kámošky:)to bude něco...takže záchvaty,vínko..atd..skwělej pokec..a chození na balkon kde se budeme kochat krajinou!:D

:)

Myslí si, že jsem děckO... JakO já nezapírám... Jsem děckO, eště pořád mám jen 13 let... mnO a? NehOdlám se chOvat dOspěleji. Jsem pOřád děckO a myslím, že ještě dOst dlOuhO budu... :P

A kOmu se tO nelíbí, ať si natrhá pampelišky...

Mama kamarata ktoreyho som Lubila a teraz ma podviedol co mam robit?? Je mi s toho zle prosim o pomoc a s celej duse ho nenavidim a sem na neho nasrata a nadavam mu prosim pomoztemi co ma delat

Podvod

Takže dneska se my stalo neco príšerního, už asi štyri mnesíce se nerežu, a teraz som s tím zasa začal, zase a zase,ja chcem bolest,ja chcem krev,a aby byla krev musí být rána,a aby byla bolest musí být rána. Chci pro sebe jen to nejlepší,to je neco jakoby si se pokoušel prestat kourit, skoro to jistího jako rezání,chci to nejlepší,prosíííííím

Nikdy se my to asi nepovede

Jsem mOc divná na tO, abych někdy zas byla normální... Všichni mě maj rádi, ale pak mě pOznaj a řeknOu mi něcO ve smyslu: "Jseš divná, ale jakO jinak fajn" jsem jiná.. Vím tO, ale... Ale chci poznat někOhO, kdo by měl tu mou Odlišnost rád, nechci, aby byla přítěží... Nebudu se ale měnit. TO jsem já... Já jsem ta divná a asi vždycky budu, ale nemusím být přece sama, ne?

Jsem divná... Chcu jen někOho, kdo mě i tak bude mít rád.. je tO moc?

Dneska jsem se svěřila kámošce že se chci zase zabít !!! Nechtěla jsem jí ublížit, . . . . .

Neprosím o odpuštění

...zalubila som sa do jedneho chalana...ale ten mam mal na skusku len na par dni...potom mi powedal ze neciti to, co si myslel...ze ma nelubi...a zacalo to..zacala som sa rezat...neviem preco som stym zase zacala...mozno preto, lebo nemyslim vtedy na veci ktore ma trapia....myslim vtedy na krv...na bolest...je to ako nejaka meditacia...lubim ho stale...viem....pokusam sa zabudnut...ale neda sa..kazdy den ho stretavam v skole...citim sa ako na kraji priepasti priputana retazami...ktore predstavuju mojich blizkych a ludi..ktory viem ze by im bolo zamnou smutno...aspom trochu...vzdy ked sa rezem je moja zachrana ked som so ziletkou na zapesti...pri zile..tepne...ze si spomeniem na ludi ktory ma maju radi..a ze im to nemozem urobit...neviem preco....teraz ma napadlo...sem napisat....som blazon??????....sama neviem...

hrozně závidim jednomu člověku...nee tak je to moje příbuzná...je mladší než já, ale všechen úspěch at v rodině, nebo u přátel, kluků...sklízí jenom ona...vždycky jí sloužim spíš jako doprovod...štve mě to, takly bych chtěla být tak úspěšná u lidí.

Kdo je ten špatný? ona nebo já?

Newím čím to je jsem na intru a připadám si jako bych už neznala nikoho které sem nechala u nás a že tam nejsou!jedna kámoška W.mi připadá jakoby se změnila nebo já to newím píšu ji volám a mě se zdá jakoby si toho nevšímala jako bych pro ni neexistovala když tu nebývám !newím fakt newím co mám dělat mám ji mooc ráda je u mě na 1místě ale vypadá jakoby ju to vůbec nezajímalo strašně to bolí když se tak chová ke mě mohla bych ju prostě vymazat ale to nepude na 100%na to ju mám až mooc ráda je to člověk kterej umí poradit ale mám ju furt v hlavě co mám dělat aby to bylo jako dřív aby si mě zase všímala proč se to najednou tak změnilo?

Ahojík lidičky...nevím co mám dělat ....asi tak před měsíce jsem pomalu umírala na depky a jeden můj kamarád ( teda bejvalej) mě uděšoval a hrozně mi pomohl a já s hrůzou zjistila, že ho miluju, ale problém je v tom, že nevím jestli mu to říct nebo něco udělat on se ke mně chová moc hezky...a je milej a tak....ale bojím se ...co když mě nebude chtít ? Co mám dělat ???

CO znamená, když na něj pOřád myslím a připadal mi sladký, i když se zrOvna pOgrcal na stůl, páč se ožral...? Byl tak rOztOmilej, i když byl zelenej jak ufOnek.... Připadal si chudáček tak trapně... Čekala jsem, že za mnou alespOň zajde, že pudem na kolu nebo si trsnOut, ale On nepřišel, a hned dO sebe házel fernety...
Kdyby alespOň nebyl kámoš Od hafa mých kámošů... BOjím se, že O mě nestOjí a já se akOrát strapním, když mu řeknu, cO cítím...

béééé.....

Jsem závislá, na týto stránce.Je to zdravé, ale je to tu lepší, než jít ven, když je tam zima.LIDI JSTE TU RÁDI?

no comment...

spolu s bratom sme zabili psa.bol to pes jeho priatelky s ktorou byva.ten pes bol chory,velmi chory.mal rakovinu.vsetci si myslia ze zomrel doma prirodzene no len ja a brat vieme co sa stalo naozaj. sedela som u nich na zemi a vtom prisiel.polozil na zem vedla psa obliecku a povedal:pojdeme...
mal v ociach slzy.aj ja.toho psa sme mali velmi radi.odniesli sme ho na veterinu a nechali sme ho uspat...uz je v nebi...

smrt je krutou sucastou zivota...

Pohřbila jsem moji matikářku, byla přísná, zlá a bila nás...Opravdu, bude mi odpuštěno???Každý se u ní snažil..Ale ona to neocenila.

Odpustíte mi?

Chybí mi objetí a pomazlení. Neříkám, že jsem ho neměla rok...Jen dva týdny, ale je mi z tý samoty tak moc úzko.Myslím, že musim mezi lidi a vetřít se prvnímu lukovi, co potkam, páč já nemůžu! Svírá se mi žaludek vždy, když si vzpomenu, jak jsem sama.

Samota je to to nejhorší, co nás v životě potkává...

Už se snažim přestat pít alkohol ale moc to nejde je to k opuštění???

Prosím..děkuji

Dneska bych potřebovala jednu stříbrnou do hlavy kdo bude té lásky a dopomůže mi k tomu???Aspoň už nebudu muset sama se sebou žít...

Předem děkuji