Dnes...další zlomový okamžik..řekl "nemá to cenu" a každý jsme šli svou cestou...nevim proč ale citim se lip...jakoby ze mě spadlo velké težké břemeno ...po celou tu dobu kdy jsme byli spolu sem byla jakoby pohřbena..a ted sem vstala z mrtvych...ano..měla jsem ho sice ráda, ale tolik překážek...nedalo se čekat že to potrvá dýl...a život jde dál...už se těšim co se stane...každý okamžik jedinečný, protože už se nikdy nebude opakovat...život je příliš krátký a nevyzpytatelný..tak když něco máme udělat tak musime hned..a neodkládat ..jak se říká-nikdy nečekej na zítřek když chceš někomu řict že ho máš rád..jojo pravda...nikdy neviš jestli nějakej zitřek vubec bude...<3
Nevim proč, ale začínám mit tenhle život ráda..:/
Diskuse ke zpovědi
kazdy den je premiera..nikdo nevime co nas ceka..
souhlasím se ziggim 
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Jen činem roste mužnost, otálením strach. (Publilius Syrus)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©