Hrozně bych potřebovala pomoc, protože prostě já už dál nemůžu nemůžu vůbec nic...každej jenom lže a klame...zabíjí mě každodenní šeď zabíjí mě to všechno co musím udělat zabíjí mě to , že nás opustila matka a já ted musím dělat její práci v domě a tak...přitom chodím do školy zabíjí mě samota...a to , že nikomu nevěřím mám sice kolem sebe spouty kamarádů a když jím říkám co mi je , tak mám pocit , že skutečně neslyčí co jím tím chci říct nevím jestli je to nějaká pomsta, chci být taková jako jsem byla dřív bez problémů a zdravá :( jenže mám pocit, že každým dnem se kousek mého já rozpadá a někam mizí jako mizím já...nevím jestli by nebylo lepší všeho nechat a ukočit to :(
Diskuse ke zpovědi
děkuju...jste moc hodné...jo deníček vezmu na milost :)
Tohle nikdy neříkej...zkus si tady víst deníček,je to alespoň něco...je to sice neživá věc,ale můžeš se dokonale vyzpovídat a možná se ti aspoň trochu uleví...
Rozumím ti...mě taky matka opustila a zustala jsem doma s nevlastním otcem který ve mě vydí nahradu za matku...pracovní stroj...kdyby se ti z toho chtělo vyspovídat tak mi napiš do pošty...moc ráda se ti s tím pokusím pomoci...na tyhle věci by člověk neměl být sám
Náhodné moudro a přísloví
Jde osud krokem, který nikdo nevidí. (Publilius Syrus)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©