Detail a diskuse u zpovědi

Chodím do školy,v květnu maturuji,doma - na oko fajn rodinka,ale lží prohnilá,lži vede matka s milencem svým,její život to ale je a je krátký,s mím otcem ho stejně zbytečně ztrácí .Starší sestra,prý jsme stejné,rodiče ani nevidí,že už jsme jiné.Nezájem,neochota,otcův vztek,vzbuzují můj hněv.Postel moje prázdná je,ráno,odpoledne ,v noci,klidně i několik dní,nikdo v ní nespí.Uprostřed noci,odcházím pryč,ráno jak zloděj vracím se domů,když potkám někoho , předstírám že sem zrovna vstala,vypiju kafe,dám si jed,jedu do školy to můj svět.Hledala jsem svobodu a klid,nechala jsem si,okovy nasadit !Bez jedu ráno,nemusím ani vstát,pokud ano,brzy se mi chce zasespát.Dny,týdny,měsíce ,slévají se v jeden dlouhý den,s nocí nepřichází už žádný sen.Noc je den a den je noc,místo snění a klidu tělo jen vypne,ležím a spím klidně celý víkend..Celá noc a den spánku ,je pro mě nic,za rok,můj dluh dosahuje vysokých hranic.Neplatím jen penězi,ale i tělem - dvacet kilo,odlétlo s větrem.Chemie neničí jen moje tvéře,přepážka nosní pomalu pláče.Docela pěkné děvče,co ty divné tiky,ruce třesoucí se jak stařeně? Aspon že má živou jiskru v oku..no dokud se neukáže,že ta jiskra v oku mi svítí v noci potmě jak kočce..Horké rudé ruce,naběhlé žíly,otrávená krev v nich proudí..Tělesná schránka je mi jedno,zevnitř rozežraná,ale navenek jdto e to.Moje duše ale trpí - občasné výčitky,strach,představy,bludy..nevím kde je střed pravdy.Touhle nemocí trpí i mí známí,je to nakažlivé,známe se od školky,přišel s tím jeden,po čase se už všichni vezem.Chyba byla zhusit to,ale je pozdě,nikomu ale neradím,at na to kašle! Všechno je jen v tobě,je to o silné vůli.. Myslíš že ji máš a že to ukočíruješ,běž si ,zhus to též.Silnější je to než bolest,nenávist i láska,neudělá to z tebe zvíře,ale ztratíšv sobě člověka.Uvidíš co normálním očím je skryté - špínu,krádeže,nemoci,paneláky,sídliště,obchody,šedivé ulice,mezi dětmi a matky s kočárama jede byznys ulice.Podělávky,čorky,dealeři,překupníci,bez určitého vědění,nepoznáš je na ulici.Auta,s kouřovýma sklama,každý den parkují bokem,lidi se tam točí jak v taxiku,ale řidič vždy sám jede.Za městy v noci,sjíždí se auta,policajt drží hubu ,zastavují jiné auta.. MOhla sem psát rozumně,ale ted se mi nechce,stejně sem uplně v píče.říká se není smažka jako smažka,ze začátku to muže být i pravda,nakonec jsou všichni stejní,stejně ztracení..stejně jsem zjistila,že všechno je tady hnus a špína..Jsem nemocná,nemocí zákeřnou,nakažlivou,zabije ona mě nebo já sebe.jde to léčit,stopy jsou na furt,roky a roky čistoty ,pořád tu bude ta chut. Je to bílá nemoc.Bíla nemoc jménem PERVITIN.

Kdo to dočetl je borec :D jestli je tu nekdo podobný,mužem vymenit kontakt,pokecat..