Kolo roku se otočilo já si vzpomněl na MM... Zajímavé že jsem si na MM vzpomněl jen když mi bylo smutno nebo sem sklouzával ke špatným náladám. Leč místo toho abych se přihlásil a mrkl co nového nebo si postěžoval, sedl jsem k notebook a psal... Byli o nebylo to plodné období a za ten rok se toho mnoho stalo...
Před čtrnácti měsíci sem si tu vylil srdíčko ve zpovědnici, těsnou vetšinou my bylo odpuštěno a dostal jsem i několik rad... A některé i pomohli... Více méně...
Na feróvku sem pořád stejně v háji... Jen to podle vlastních zásad a 11. přikázání nevzdávám a jdu stále dál... Opravdu nejsem typ co vzdává snadno:)
Co se nezměnilo? Jsem stále sám, osamělí poutník po hvězdách, jenž příběhy sbírá a mění je v hvězdný prach... Bloudím stále dál a dál, Jen blázen! Žádný princ či král...
No jo hold sem jen takové "depresivní zvířátko":D
Co se změnilo? Přišel jsem o práci... Což vzhledem k smlouvě na určito nebylo tak divné...
Místo pobytu... Z mého podnájmu v Rychnově nad Kněžnou jsem se přesunul na vilu Sklenářku kde jsem se přiblížil přírodě, leč dobře zamýšlený projekt nevyšel, Ti z vás kdo si dali v Craperii na Sklenářce palačinku od šefkuchaře Monttyho, máte výjimečný zážitek který se už žel nebude opakovat:D Přeji Sklenářce víc štěstí něž měla se mnou...
Poté jsem se zbaběle na několik měsíců stáhl k prarodičům na venkově... Tam jsem přečkal zimu a opravdu se přiblížil k přírodě, dokonce si vysloužil i mozoly od zdravé práce na zahradě a v lese... Žel v hledání práce jsem byl neúspěšný... Dokonce jsem si začal myslet že jsem opravdu tak k ničemu že mě nikde nechtějí...
Tentokrát sem se však mýlil... Což dokazuje můj stav nyní... V práci si mne váži pro moji pracovitost a ochotu přijít do práce když je třeba... A samozřejmě že to dostanu dobře zaplaceno... Zvláštní pocit, ale vřele doporučuji všem šikovným lidem někdy prožít...
A tak jsem uděla krok o kterém jsem si myslel že ho nikdy neudělám... Opustil jsem rodné Bioihemikum a začal objevovat krásy jižního pobřeží bájného Albionu... Našel jsem tu bydlení, práci a sem tam i nějakou tu seberealizaci... Při pohledu na moře se básničky píšou téměř sami, a po kváskovém chlebu je také docela poptávka...
Tentokrát nehledám odpuštění a spasení... Začal jsem si své samoty vážit... Jediné z čeho mám strach, krom toho že mi nebe spadne na hlavu, je to jestli budu po tak dlouhé době schopný navázat ještě někdy vztah... Nebo je samota mojím věčným údělem?
A moji tvář již dlouho nezdobí pochmurný pohled a svěšené koutky... Spíš jiskra v oku, potměšilí úsměv uličníka a písnička na rtech... Sice seděla u vody a žrala jahody není z klenotů... Ale vždy potěší, a místní domorodci stejně rozumí jen slovu "chuligán":D
Také jsem přestal chodit k lazebnici a opravdu mi "s té velké lásky narostli vlásky a stal se ze mě chuligán":D
Je to paradox...
Tenkrát před více jak rokem i MM mi pomohlo a Ti kteří poradili... Samotná zpověď mi pomohla, a rady, nebo spíš samotný zájem ostatních mne pozvedl na duchu...
Pokud zavítáte na jižní pobřeží Albionu dejte vědět... Zajdeme na jedno...
Nanapsanou Město Mrtvých
Tvůj poutník po hvězdách
Montty Jack
Juch... :D
Diskuse ke zpovědi
Já vím, já vím, jen jsem si "rýpla" 
Symboly jsou důležité, pro každého jedinečné, a tak to má být :)
To neznám... V mém vesmíru je 11. přikázáním Nepodlehneš!
Jedenecté přikázání je spíš než fakt, symbol... Pro někoho je to žert, pro jiného to může být něco jiného 
Dovolím si rýpnutí: Jedenáctým přikázáním je to, že nulou nepodělíš...
Jinak samozřejmě přeju hodně úspěchů :)
Ano máš pravdu. A děkuji za radu, je to žel pravda. V čechách jsem to poznal vícne než nemile...
V dávných dobách, pokud bych přežil by ze mne byl šaman, kouzelník, posteník nebo jen vesnický bláze... Bohy milovaný
Ale nebojte i mě jednou to štěstí dojde...
Montty Jacku, jsi magor :)
Možná bych Tě raději podpořil v cestě k racionalismu, vzdělání a kritickému myšlení, než magorství, ale Tobě očividně tahle lehká bláznivost přináší štěstí do života a tak trochu to chápu.
Jsem rád, že se máš v rámci možností spokojeně a přeju Ti to. Myslím, že ona se časem najde i nějaká ta duševně kompatibilní slečna, z toho bych strach neměl. Jen ze zkušenosti dám jednu zaměstnaneckou radu: lidi si rychle zvyknou na vysoké pracovní nasazení, ale dost rychle zapomenou ho náležitě ocenit - tak pozor na to 
Lichotíš mi 
I já Tě mám rád Bublinko 
šmejde 
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Největší útrapy dodávají odvahu mluvit svobodně. (Livius)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©