Detail a diskuse u zpovědi

Jsijako moje byvaa pritelkyne....

"Nemam smysl zivota, spadla mi inteligence, emocne jsem splostel" čím to?
to co popisuješ, mi silně něco připomíná... co? mě... je mi 22 a když to občas s přemýšlením přeženu (přemýšlím časo zbytečně moc o všem), zjišťuju, že mi něco chybí, něco zásadního... je tu jedno velké prázdno a já netuším, čím ho vyplnit a tím se stává ještě větším... skoro jsem v životě vynechal pubertu (její projevy) a já se přes to zatím neumím přenést... jako ty - nemám žádné velké zážitky, žádné dobrodružství jsem nezažil... od toho období puberty často sedím doma u počítače nebo podobně, jdu raději na brigádu a pak se tím při tom přemýšlení užírám... jsem často sám
jsem prostě takový, neumím přijít na nějakou akci a bavit se a pařit s cizíma lidma, ve společnosti lidí jsem jen do počtu, protože raději poslouchám než bych něco říkal a tak se se mnou tak moc nebaví... ne že bych se vyhýbal lidem a společnosti, ale jestli to jde vůbec srovnat, je mi líp, když se užírám doma tím, že jsem sám, než když se cítím špatně mezi lidma a potom se tím stejně doma užírám... a občas hodně zamrzí, když i těch pár blízkých (nemyslím rodinu), pro které se vždycky snažím dělat všechno co můžu, to skoro neopětují... ale je to tak a já je mám rád a i tím poznávám, co to vlastně znamená "mít rád"
a tvoje morbidní myšlenky? taky to znám... s tím rozdílem, že já se zabít nechci, jen ty myšlenky se někdy vynoří a já vůbec nevím proč... třeba i když mi je zrovna hezky... například - není moc příjemné pokaždé, když stojím na nádraží a čekám na vlak, říkat si, co by se asi tak dělo, kdybych skočil pod ten vlak... nebo když je někdo v okolí vážně nemocný nebo zemře, říkat si, co by asi tak dělala moje rodina a kamarádi, kdybych to byl já :)

je třeba najít si něco, co tě uspokojí, nějakou zábavu nebo práci, něco, co tě odvede od zlých myšlenek... a taky všude hledat hlavně to pěkné :) všechno okolo je přece pěkné, stačí si jen všímat... a nemusí to být nic velkého, stačí přece projít se po ulici a vždycky se něco objeví, jako třeba úsměv kolemjdoucího člověka :)

Natureboy: No, já vím co prožíváš a není to hezký a navíc to nikdo nechápe, protože k tomu bodu ještě nedospěl. Já to řeším tak, že se zaměřím na věc, kterou chci dělat a prostě ji dělám co nejlépe to jde, abych na sebe mohla být hrdá, a abych něco zažila jezdím každý rok už pět let na Masters of Rock, kde vždycky potkám nového člověka a zažiju spoustu věcí a to mnohdy jedu jen se dvěma tisícovkama v kapse. Prostě si malýma věcma pomáhám jak to jen jde, aby můj život dostal alespoň nějaký smysl a já si alespoň někdy mohla říct upřímně, že to za to stojí.
Taky není špatné zkoušet různé nové věci, třeba začít chodit do nějakého kurzu(dle vlastního výběru) nebo se sám od sebe naučit hrát na nějaký hudební nástroj. V dnešní době je to jednoduché, stačí si koupit nějaký levný a k tomu učebnici a už jen zkoušet jestli máš talent a pokud máš tak se tomu věnovat a třeba i časem pokusit se o založení skupiny. Prostě, aby jsi dosáhl velkých věcí musíš začít těmi malými. A věř mi když řeknu, že to jde stačí jen chtít.

NatureBoy: Třeba mě, ale být Tebou bych mě o to nežádal a pěkně si na něm hospodařil :)

natureboy: požádáš třeba Man in Whita

Jak se da smazat profil? Ale jo, to se nejak zmakne..

FF: tak jasně, že si to člověk musí vyřešit každej sám, ale psycholog může bejt dobrej zprostředkovatel....ono taky záleží, jak chceš přijmout to, co ti někdo cizí říká. A možná si člověk, kterej si na všechno radši přijde sám. Ale to neznamená, že tak to maj všichni. Není na škodu se nechat "nakopnout" od někoho jinýho.
A myslet na sebevraždu opravdu normální není. I lidi ve sračkách si dokážou pořád střízlivě vážit života a brát to jako největší zbabělost.

Anup : Hotel paradise :D máš pravdu ..

Já jsem už 150 000x myslela na sebevraždu a psala jsem několikrát dopisy na rozloučenou ... každý občas myslí na to,že by se zabil ... z mého okolí znám minimálně 4 lidi,co o tom mluvili a mysleli na to .. a nejsem žadny ignorant.. můj strýc spáchal sebevraždu .. nevěřím v pomoc od psychologa nebo psychiatra, taky jsem jich pár navštěvovala a je to pěkně na pr*... "zajdi za psychologem ".. to řikaji jenom lidi,kteří u něj v životě nebyli s něčím závažným ..
Je lepší svěřit se kamarádce a poprat se s tím ze všech sil ... protože psycholog není kouzelník, aby mávnul hůlkou a odstranil všechny problém .. stejně si to budeš muset ujasnit všechno sám .. :) nakonec budeš rád že jsi to nevzdal .. žít je stejný jako chodit do houslí .. někdo na to má talent a jde mu to samo,ani nad tím nepřemýšlí a někdo si to musí vydřít.. ale jednou se to vyplatí .. uvidíš !

FF: Psycholog není Psychiatr!
...a jak psala MB, každej kdo píše o sebevraždě by si tam měl zajít, pokecat si, ujasnit si věci v hlavě apod. - to neznamená, že je člověk nemocnej, divnej či jinak, ba naopak chytrý člověk chce svůj problém řešit - klidně i za pomoci psychologa...

Man in white: Když člověk od mládí kuje vlastní přirozenost, nadání a osobnost, projeví se to na životě. Mě nejde o promrhaný čas. Je to trochu složitější. Co se týče sebevraždy. Nevidím smysl v životě, kde je prostor pro hloubku na každem kroku, ale já bych ji třeba nedokázal cítit. Lidé ve své povrchnosti si ani neuvědomují, že kouzlo elixíru mládí ukryto v mladistvé duši. A já se ptám co je to za smysl života, když v mládí dává a pak už jen bere? Možná v tom, že člověk pak bere už jen tím, že ze sebe něco dává. A ve mne není nic. Najednou chápu souvislosti a nějak se nedokážu smířít s tím kde jsem a kde bych mohl být, kdybych v nímal víc realitu a sebe. Je to až k neuvěření jak člověk jako já, vlastně spíš mé torzo, mohl oslovit jiného člověka, kterej je úplně někde jinde co se týče společenského postavení:) Ohledně té sebevraždy. Člověk, kterej se chce zabít, tak v některých případech naopak si plně uvědomuje, že by chtěl žít, vidí ty možnosti co život skýtá..

Tuttok: To je jeden z největších mýtů o sebevraždě a je naprosto lživý. Naopak nikdy to není radno podceňovat, ať řeči o sebevraždění vypadají v kontextu jakkoliv. Sebevrah, který o tom před uskutečněním nemluvil, je naprostá vyjímka, paradoxně o to zajímavější a tudíž více prezentovaná, takže se to může jevit naopak.
NatureBoy: I koupel ve slizu a výkalech lidské exitence může k něčemu být, když tomu dokážeš dát smysl. Podívej se na hotel paradise a pak si zkus říct, kdo že to marní život...

FF: no dovol? to vůbec není pravda, ale pokud někdo veřejně píše o tom, že se zabije, není radno si s tím zahrávat. i kdyby to byl jen kec na upoutání pozornosti.

Milý NatureBoyi. Kdybys Ti bylo 80 a uvědomil sis, že jsi promarnil život, tak bych to pochopil. Ale pokud je 25 let na Tvém profilu pravdivých, tak máš ideální čas se do něčeho pustit. A teď pár poznámek:
1) Nemáš zážitky a nezažil jsi dobrodružství? Tak vyraž ven a zažívej. Stačí se neostýchat přijmout příležitost a do něčeho se vecpat. Trochu jako v Yes Manovi. A bohatě stačí jednou za čas.
2) Že za chyby musí přijít trest je společností běžně prorostlý omyl. Chyby jsou relativní a odvislé od úhlu pohledu. Proto moderní osvícený člověk za "chyby" netrestá nikoho včetně sebe. Prostě jede dál. Kdo něco dělá, vždycky něco zkazí. Hlavně se tím nenechat odradit od dalších skutků, které mohou chybu stokrát odčinit.
3) Proč právě NatureBoy?

Vždycky mě fascinovalo, jak tady lidi umí řešit problémy jen psychiatrem.

Člověk, kterej vyhrožuje, že se zabije, se většinou nezabije....Mnohem větší šance na sebevraždu je u lidí, kteří o sebevraždě vůbec nemluví a člověk by to od nich vůbec nečekal. Ty o sebevraždě mluvíš a veřejně to tady píšeš, takže o tebe nemám strach....kdyby ses chtěl doopravdy zabít, tak to sem ani nebudeš psát, prostě půjdeš někam do stodoly a hodíš si tam mašli.....Nicméně už jen myšlenky na sebevraždu jsou vážný, takže návštěva psychiatra by ti jen a jen prospěla. Mně to taky pomohlo.

Třeba to za půl roku uvidím jinak. Posun může nastat.

aha, nejdřív se tady zabíjí jak je všecko na ho**o, a jelikož pán vypadá, že přijmout jakejkoliv argument, bude pro něj těžký, člověk ho radši pošleš k psychologoj, kterej je na prvním místě vhodnej ve chvíli, kdy člověk uvažuje o sebevraždě. a je to směšná blbost... (:

tak se jako rozhodni. jesi chceš mít život na pikaču a litovat se a stěžovat si, a nebo s tím něco udělat.

Me příjde daleko více směšné řešit problém sebevraždou....

Už dřívě existovali filosofové, kmenoví druidé, duchovní, vážení lidé apod. - lidé, kteří byli společnosti k dispozici všemožně, např. jako rádcové, často plnili úlohu psychologa... :)

Psycholog? Takova blbost. Co lidi, kteri zili drive? Co ti kteri nemeli moznost psychologa navstivit? To je jako nejaka alfa a omega byti a nebyti, nejakej cvokar? Smesne:))

Víš pro co má člověk žít? Pro budoucnost! Minulost neminulost - ty tvdíš, že ji nemáš, jiný ji maj, někdo se za ní stydí a někdo má za sebou opravdu zlou minulost (to je pak lepší minulost opravdu nemít)! Minulost není důležitá! Důležitý je žít a věci, co byly nějak a nelíbí se mi, udělat jinak, žít a snažit se žít líp - zní to složitě a těžce, ale stačí jen zvednout zadek a jít do toho a je to tak snadné! ;)

A pokud máš pocit, že je chyba v tobě, tak ji přeci neprohlubuj nějakym nerozumnym činem, který by lidi kolem tebe mrzel nejvíc, seber se a zajdi k psychologovi, on ti pomůže! ;)

když je život krásnej, tak proč ho chceš ukončit? na budoucnosti je dobrý to, že je plně v tvejch rukou. minulost je minulost, nemusíš ji házet za hlavu, vyrovnat se s ní bys ale měl.
pokud nechápeš, jak si moh dospět k takovejm myšlenkovejm pochodům, asi nebude všechno v pořádku, a v tom případě by bylo víc než vhodný vyhledat psychologa.