Nuže, už před silvestrem jsem se rozhodl přestat definitivně pít. To se mi dařilo skoro 4 měsíce (včetně onoho silvestra) a porušil jsem to jedním panákem rumu, když mě naštval kamarád. Dementní důvod, vím, nicméně nějak mi to v tu chvíli nedocházelo v záchvatu zklamání, vzteku a ponížení.
Nicméně potom nic, semtam vyjímečně pivo, ale neopil jsem se. Do minulé soboty, kdy mi spolužačka a její přítel řekli, at k nim zajdu na vodárnu. No a oni že budeme pít a mi to nějak bylo jedno. Říkal jsem si, konec semestru, konec třetáku, už jenom státnice, tak trochu povolím nervy a odreaguju se. V životě jsem tolik nevypil a nevím, jak mě to napadlo, ale prý jsem potom mlel sračky o tom, že jsem si myslel, že mě pozvali do trojky apod. - nechápu, kde se to v té hlavě zrodilo, asi mi můj život přišel málo ponižující, tak jsem to trochu okořenil, nicméně se teď stydím a hanba mě fackuje. Od té soboty se cítím děsně mizerně, bude to i tím chlastem.
Přerušili mi před nějakou dobou práci, za měsíc mám státnice, nervy kam se podívám. Píčoviny oproti posledním zpovědím, které si pamatuju, já vím. Jenže i když mám kolem sebe hromadu lidí, cítím se osaměle, spoustu věcí nezažívám, mezilidské vztahy mě vůbec nenaplnují tak jak by měli, ani se neumím zamilovat, nikdy jsem nebyl a kdo ví, jeslti to vůbec dokážu. Možná to jsou všechno nervy, ale proč při prvním problému, který se naskytne, propadnu a spustí se ve mě tenhle kolotoč sraček?
Jak jste se naučili sami sebe si víc vážit? Dokážu to poradit jiným, proč ne sobě? Proč ty racionální argumenty, kterým věřím a jsem si jima jistý, proč ve mě nedělají žádnou změnu?
Diskuse ke zpovědi
MD: To není tak úplně pravda. Měl jsem nedávno hrozně úspěšné období a myslel si, že už pravou sebeúctu mám, ale je to jenom do časné, posralo se to při prvním neúspěchu.
jak jsem se naučil si sám sebe vážit? předstíral jsem že jsem namyšlenej a dělal jsem to tak dlouho dokud se to do určité míry nestalo částí mé povahy. ale to je jenom taková falešná sebeúcta, takže nedoporučuju. pravá sebeúcta prý vzniká z toho když dosáhneš něčeho co je pro tebe těžký a má to pro tebe smysl.
řekla bych, že je toho na tebe tedka prostě trochu moc...
snaž se prozatím soustředit na státnice. samozřejmě je taky potřeba vypnout, i když nevim, jestli pití je zrovna u tebe vhodnej prostředek:)
to ostatní určitě řeš, ale až s čistou hlavou po státnicích. řešení vztahů a vůbec života ti tedka moc nepřispěje. pokud si myslíš, že toje to, co tě ruší od pořádný práce, tak zkus zapřemejšlet nad tím, jak se hodit do klidu.
ale myslim si, že pak to uvdiíš v úplně jiným světle. ted stejně nic nevyřešíš, spíš na sebe nataháš depresivní stavy, že vlastně nic nemá smysl.
hodně štěstí přeju 
Protože sebedokonaljší argument sám o sobě změnu nedělá. Vůle není závislá na logice. A obzvlášťe ráda se vyhýbá věcem samozřejmým, které zkrátka známe a jsme schopni odkývat při každé příležitosti, a tak jim chybí nejčastější popud k jednání = čerstvé nadšení a zápal pro věc plynoucí z něčeho nového.
Já když piju tak dělám ty samé hovadiny ... 
kámoši se nad tím jen zasmějí.. pokud jsou to kámoši 
a ten zbytek ? hoď to všechno do kopru a nic neřeš .. dodělej si pěkně školu a žij svůj život ... nebude to jako z amerického filmu ale bude tvůj .. a máš jenom jeden ..
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Co děláš, hleď dělat s největší péčí a nadšením. (Sokrates)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©