Nevím co dělat. Všechny vztahy kolem mne se hroutí a já ikdyž bych si přál pomoci nevím jak. Připadám si jak když se nehodím do tohohle světa. Vychovanej k úctě slov jako LÁSKA, PŘÁTELSTVÍ, ŽENA najednou poznávám, že dnešní svět je nakloněnej jinejm hodnotám. Co dělat... Byl jsem u psychiatra, ale léky co mi dal nezabírají a vlastně jediné co mám je deprese ze světa kde žiju.
Diskuse ke zpovědi
Hi Rosemary,Thank you for updating me on missing classmate Richard Wells. You were right that he was not inthe class of 1962. I had recently emailed his brother Dan, and he informed me that Richard hasbeen teaching and living in China the last six years.Regard, Charlene (Demonet) Fisher
<a href="http://www.saveonlifeinsurance.net/">affordable term life insurance</a> <a href="http://www.locateautoinsur.com/">insurance auto</a>
<a href="http://www.topinsurancerates.net/">car insurance quotes online</a> nirfb <a href="http://www.protectionagencies.net/">infinity auto insurance</a> dxtl
<a href="http://www.healthinsurplans.com/">health insurance plans</a> >:OOO <a href="http://www.topinsurancerates.net/">insurance auto</a> >
Vím přesně co myslíš, snad to chápu více jak ostatní, protože jsem si prožila totéž a částečně stále prožívám. Není to snadné a už vůbec není snadné uvědomit si, že ikdyž by sis to přál, tento svět ani lidi v něm se kvůli tobě a tvému srdci nezmění. Já jsem se časem naučila tento svět prostě přijímat takový jaký je, ačkoli se mi stále hnusí, ale také mě čas a zkušenosti naučily, že si lze zřídit něco jako přátelské útočiště. To jsem si zřídila se svou nejlepší kamarádkou a pár dalšími lidmi. Zajímáme se všichni o podobné věci, máme podobné názory a společně se cítíme dobře. Hodně z nich jsme potkaly na koncertech a festivalech, kde jezdíme celkem pravidelně hodit všechno za hlavu a prostě si zařádit, nasrat světu na hlavu a od srdce se tomu zasmát. Není nad rehabilitační aktivity . Prostě jen chci říct nevěš hlavu a nenech se mořit hloupýma kecama, které s tvým problémem nesouvisí. Lidi mají totiž velkou tendenci vždycky skutečné problémy začít vydávat za něco úplně jiného. Narvou tě léky a myslí si jak nejsou dobří a ty se stejně pořád svíjíš v rohu místnosti a je ti na nic. Musíš si uvědomit, že ti nejsou schopni pomoci, protože tě nechápou. Pro ně je tento svět dobrý, snad dokonalý, protože zavírají oči před tím, co je zřejmé. Nevidí svět jako ty. Nejlepší bude, když zapomeneš na depky a zaměříš se na nějaký sebou zvolený cíl a pokusíš se ho dosáhnout. Já a kamarádka a pár dalších máme na FB Umění bez cenzury, kde píšeme básně a povídky. Mnozí z nás píšou i do literárních soutěží a vítězí. Kamarád fotí umělecké fotky, většinou mě a kamarádku má jako modely, protože jsme fotogenické. Každý z nás má koníčka, něco čeho chce dosáhnout a čemu se chce věnovat. Ty máš také něco. Věnuj se tomu, věnuj se sám sobě, když svět o to nestojí. I navzdory všemu máš možnosti.
aj ja si myslim ze tanto svet je dost skazeny a ze tazko sa hladaju ludia ktorym sa da verit alesuhlasim s Pigggsty .
Anup: jo, to já vim, že to je podle skutečný události samozřejmě. ale nevim nakolik...jesi prostě odešel a ani se s nima nesnažil spojit atd...
no to je ještě zajímavější
Krom toho, nechci vypadat jako šovinista, ale ten film si myslím dá klukům něco jiného, než holkám...
MB: V mém příspěvku byl důležitější spíš ten zbytek než ten film. O tom, nakolik to bylo nebo nebylo moudré se dá samozřejmě polemizovat, já to třeba tak jako to vidíš ty, nevidím.
Podle skutečnosti to bylo, Christopher Mccandles (či jak se to přesně psalo) byl skutečná žijící osoba a ten příběh se skutečně odehrál.
Anup: hehe, Into the wild......zajímavej kousek, ale řekla bych, že pánovi v nalezení vnitřního klidu nepomůže...
pro mě ten přístup teda nebyl nějakej novej v nápadu, už docela dlouho si řikám, jak bych se nejradši na všechno vysrala, vzala si pár švestek a šla někam pást ovce (a klidně i do čr do hor ).
nevim teda, nakolik je ten film podle skutečnosti, ale to, co udělal týpek ve filmu, taky nebylo nejmoudřejší... sice vyřknul nesouhlas nad systémem atd., ale moc mu to nepomohlo, ublížil spoustě lidem, žádná omluva, zájem, vysvětlení. ale ano, pokud ten film je taky o lásce a porozumění atd..., že bez toho se člověk těžko sám osvítí, pak to má ukázat správnou věc. asi záleží, jak to každej bere a co si z toho odnese:)
Jinak soulhasím s MB: Jenom léky, to je prostě pro mě nepochopitelný postup.
Doporučuju film Into the wild. Je podle skutečné události a je to snad jediný film, o kterém můžu prohlásit tu patetickou větu: Změnil mi život.
Vím, že když se tady všechno posere, můžu jít do Nepálu chovat ovce a v samotě hledat štěstí...
Buď rád, že dokážeš vidět tenhle svět takový jaký je, protože spousta lidí před tím raději zbaběle zavře oči - ono je to pohodlnější, ale vede to k tomu, že citlivější lidi jako my potom žijou v tomhle marastu. Ber to jako morální vítězství, fakt, že takový nejsi:)
S tímhle pohledem, s jakým na svět koukáš se ani nedivím, že se Ti zdá všechno na ho**o...
Jo, dějou se věci, které jsou prostě vážně na ho**o, ale co s tím naděláš? Tím, že se schoulíš do sebe to bude na ho**o ještě víc.
Zaměřil ses na to špatné. Zkus se zaměřit na to dobré, užívat si krásné chvíle, pusť si něco hezkého do sluchátek a vyraž do přírody ;) A vnímej to krásné... Slez se s přáteli, a někam vyražte...
Dnešní svět je možná nakloněný k jiným hodnotám, ale pořád je na světě spousta lidí, kteří lásce a přátelství přiklánějí velký význam, a věř nebo ne, stačí se jen dívat pozorněji kolem sebe...
Každý máme problémy... Všichni... Jde jen o to, jak se s nimi vypořádáš... Já se rozhodla, že si jimi nebudu příliš zatěžovat svoji krásnou hlavinku, a budu si ten život užívat plnou parou vpřed...
Protože až budeš starý dědoušek, a otočíš se zpět, budeš litovat, že jsi marnil čas tím, že ses utápěl v úzkosti v podstatě úplně zbytečně...
o pokus*
psychiatr ti dal jen AD a ani ti nedoporučil žádný terapie nebo podobně? achjo, to je docela smutný...
hele nevěš hlavu, všechno je vždycky pro něco. asi máš prostě ochutnat nějaký to dno, aby ses moh zase odrazit.
takhle... život je pro naprostou většinu lidí nějak těžkej. každej má sice jiný problémy, ale každej nějaký má. záleží pak na člověku, jak s tím naloží, jak se s tím vyrovná, co si z toho odnese.
hlavní je si uvědomit, že to chceš nějak změnit, že takhle prostě nechceš už žít dál. a nejde o to dát si antidepresiva a čekat, než se to vyřeší. všechno je v tvejch rukou:) kdybys chtěl, ozvi se mi do pošty, nechce se mi tady vypisovat půl hodiny něco, když ani nevim, jesi bys o pokud o radu stál
V Beckově stupnici mám
Váš počet bodů : 56;
Náhodné moudro a přísloví
Není větší zhouby v lidském životě, než tváří-li se chytráctví jako moudrost. (Cicero)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©