V poslední době jsem. nade vší pochybnost, šťastný. Tisíce malčkostí vycházejí tak, jak bych si představoval. Bydlím s přítelkyní kterou miluju, na vysoké škole nemám (musím zaklepat) zatím žádný problém a stejně se mi zdá, jako bych ztrácel půdu pod nohama.
Nechápu proč, jako by můj život byla symfonie, kde je jeden tón falešný, jako bych byl nedokončená věta čekající na tečku. A ta pořád nepřichází. Naopak.
Když se ponořím sám do sebe, je tam pusto a prázdno. Přijde, mi, jako bych všechno dělal špatně. A zároveň, že si tohle všechno jenom namlouvám.
A stejně nemůžu přestat, Jen se koukám, jak se svět kolem mě točí a začínám pochybovat o všem, co jsem kdy udělal. Byly mé úspěchy opravdu úspěchy? Nejsou to jen zamaskovaná zklamání? Ceny útěchy? Nemohl jsem něco udělat lépe?
Vždy jsem miloval psaní, ale teď nejsem schopen vyplodit pořádně ani čárku, stále mi něco šeptá, že na to nemám, že bych toho měl nechat, že je vše zbytečné.
A ani nevím, komu se svěřit. Přítelkyni nic říkat nechci, aby si nemyslela, že s ní nejsem šťastný. Svým přátelům...asi by to nepochopili. A proto píšu sem, protože se potřebuji z tohohle všeho vykecat a asi si to jednou pro vždy ujasnit v hlavě.
Mám pocit, jako bych bláznil. Proč se tohle děje, když je snad poprvé v mém životě všechno přesně tak, jak jsem to vždycky chtěl?
Vždyť i sám ten problém je dětinský. Chybí mi něco, co nevím co je. Nemůžu to identifikovat, nejde na to šáhnout a stejně po tom bytostně toužím. Jako bych byl malé děcko a plakal, že mé stavebnici lega chybí jeden dílek, zatímco jsou jinde děti, které nejen že nemají to lego, ale ani co jíst.
Proč nemůžu bt spokojený s tím, co mám?
Neočekávám radu, neočekávám pomoc, jen jsem se chtěl vypovídat
Diskuse ke zpovědi
DoctoreX: jako zamořený oběkt kreativním blokem? :d Poslední dobou už ze mě pomalu něco začíná líst, ale je to jako bych (co se úrovně mého psaní týče) začínal znovu od začátku. A nemyslim tim gramatiku. Ta byla příšerná vždycky :D
Bydlíš, máš co jíst, škola Ti jde, kamarády i bezva přítelkyni máš. A přesto pocity prázdnoty a nedokončené symfonie čekající na tečku. V komentářích se zde píše, že prostě nejsi zvyklý být šťastný. Ale člověk nemůže být skutečně šťastný jenom z věcí, které jsi tu vyjmenoval. Tuhle pyramidu určitě dobře znáš http://bit.ly/e7C853.
Máme tu tedy ještě úctu a uznání a s tím spojenou sebeúctu a sebeuznání (mluvím o celkem neopodstatněném pocitu, že "na to nemáš", píšeš obstojně, jen chce to stále rozvíjet), seberealizaci a potom sebetranscendenci. Pokud máš základ dost pevný, budeš muset ke štěstí budovat svou osobnost dál.
Jsi nejistý ... protože všechno je tak blaženě normální. A na to my lidé nejsme zvyklí, že by něco mohlo být takhle harmonické, tak už automaticky těkáme kolem sebe pohledeme a čekáme odkud přijde první rána a když pořád nepřichází, začneme trpět stihomanem a i v nejmenším maličkostech vidíme problém, a zbytečně se rýpáme ve svém životě.
Ty se můžeš označit za štastného člověka se dá říci. Važ si toho a užívej. Však ony ty průsery někdy určitě přijdou : )
Co se týče psaní ... chce to múzu, inspiraci, nějaký zážitek .... pozitivní nebo negativní, to je jedno. Věřím tomu, že budeš zase psát.
Hodně štěstí @-)-)---
děkuji všem. Ohledně psaní a deprese...občas to podle mě souvisí, také jsem to tak kdysi míval, ale teď si myslím, že již ne. A pokud máme blok všichni...je to podezřelé
Mirabilia: Já to míval taky tak...teď jsem kreativně mrtvej :)
je zvlaštni, že spoustu lidí má dar psát, když jsou v pohodě a nemají žádné trápení.. já dokážu psát spíše jen když mám nějaké trápení.. hlavně texty k písním :)
Dorray: No, já ne že bych byl ve psaní nijak dobrej, ale mam poslední dobou stejnej problém. Nějakej kolektivní blok. Jinak ta knížka to je ono Dan Millman. Mam jí v plánu přečíst. Předpokládam, že bude ještě lepší, než film. Taky je od něj Sokrates - knížka o Sokratovi, to by mohla bejt taky zajímavávěc. 
DoctoreX: Naopak si myslím, že to je něco, co představuje problém pro většinu lidí. Vzhledem k tomu, že všechno je subjektivní, nikdo nemůže říct jestli jsi úspěšný, šťastný a tak dále. Všechno to vychází jen z tebe. Pokud máš tvůrčí blok... No... Nejpřímočařejší řešení je prostě chvíli nepsat a neřešit to. Ono to časem přejde samo. Jenže to je jako říct alkoholikovi ať se nestresuje, že došlo pivo.
Nicméně já teď taky nějak nemůžu psát... Posledních pár týdnů. Třeba je to tou střídavě zimní a jarní atmosférou. Kdo ví.
estrius: Hmmm Pokojný bojovník. Knížku s tímhle jménem jsem četl a asi měla i podobný obsah. Výborná věc. Kouknu, jak se s tím poprali na plátně
Vim, že neočekáváš radu, ale přezto....tvrdíš že máš problém se psanim. Vim jak to myslíš. Ten tvůrčí proces se prostě občas zasekne a člověk ze sebe nedostane ani čárku. Jenže... napsal si zpověď... a ta zpověď má myšlenku... má příběh, když zapojíš fantazii, máš téma....
Strašnej problém je žít přítomnym okamžikem (film Pokojný bojovník). Lidi jsou zvyklí se pořád za něčim honit a když jsou konečně šťastní, nedojde jim to, protože pořád něco chtějí, chtějí něco víc... já to neumim vysvětlit, ten film to umí líp. Neumim tak ani žít, ale vim že bych měl a chvíle kdy se mi to povede opravdu stojí za to.
heh souhlasim s MilujuBublinky.. Hlavně si toho ale važ a neudělej žadnou blbost, ktere by si pak litoval
díky, trochu jsem se bál, že se dozvím, že jsem absolutní blbec že tohle tahám mezil lidi co mají opravdové potíže
jo. tohle moc dobře znám. prostě nejseš zvyklej na to bejt spokojenej:)
mě se to teda už bohužel netýká. ale vim, že bych si nafackovala. jenž ejá to věděla i předtím...že bych si nafackovala, až za chvíli přestanu bejt spokojená. a stejně mi to nepomohlo..
prostě se na všecko vyser. užívej si to. realizuj se. dělej co tě baví. nehledej něco, co ti chybí. když ti nic nechybí. prostě si važ toho, co máš. a nehledej zbytečně chyby, když je všecko fajn. odprosti se od toho zkoumání a vzpomeň si na to, kdy ti bylo hůř.
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Tím, že lidé zahálejí, učí se špatnostem. (Columella)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©