Detail a diskuse u zpovědi

Neřekla bych, že jsem ojedinělý případ... A dokážu se vyspat s člověkem fyzicky pro mě přitažlivým, je to příjemné, je to hezké, ale miluji jen jednu osobu, se kterou chci žít...

Problém je v tom, že spousta lidí bere sex jako šíleně vážnou věc...;)

Pigggsty: Jestli existují lidi, kteří dokáží sex oddělit od emocí tak, jak popisuješ, jsou to skutečné velice ojedinělé případy. S tím bych počítal...

?!? Nechápu ty názory.
Podívej asi tak.
Monogamie není pro člověka absolutně přirozená. Člověk prostě podvádí. S tím se buď časem smíříš, nebo otupíš, anebo, jestli chceš, budeš se tím trápit do smrti.
Věřte si lidi, čemu chcete, ale nevěřím, že takhle zhovadilý to je jen tady v tom regionu, ve kterým žiju já.
Kolik pozvání na večeři od ženatých mužů jsem odmítla, dokonce kolik pozvání od partnerů mých kamarádek... Směšné... Ale jsme jenom lidi. A tak to prostě je.

Každý může šlápnout vedle. Mně by nevadilo, kdyby za mnou partner přišel, a řekl, že mi byl nevěrný. Prostě se vyspal s jinou, stalo se. Byl v tom jen sex, přirozený lidský chtíč. Ale vrátí se ke mně, protože mě miluje... A pokud já miluju jeho, je to v pořádku, protože i já můžu jednou šlápnout vedle... Ale horší by bylo, kdyby se zamiloval do jiné, ano, pak bych žárlila.

A tady je to jasný, šlo jen o sex, a tak bych to taky brala.

Dekuju, ja jsem hrozne rada za vsechny nazory.. . ale jelikoz ho znam opravdu nejlip, tak si nemyslim, ze by me citove vydiral.. zkusim mu dat druhou sanci, tu si zaslouzi kazdej.. a proste se uvidi, mate pravdu vsichni, ale je to jen clovek a ja taky..a co vic, mozna jsem hloupa, ale miluju ho nadevse prvni kluk, prvni laska.. Samozrejme, ze je to neodpustitelny a tou stihackou se mozna stanu, ale jestli se to za rok/dva stane znovu, tak uz se nebudu trapit, protoze by za to opravdu nestal... dekuju pomahate mi!

Už dávno ti za to nestojí. Ono ho to přejde - člověka vždycky bolí, když se s nim někdo rozejde, ale jak to popisuješ, nevidim to na moc vyrovnanej vztah, zkus se od něj odpoutat a žít svuj život :)

Nebuď blbá, buď ráda, že jsi měla sílu se s ním rozejít. Nedělej tu velice častou chybu, kdy se páry rozcházejí a pak za chvíli se zase sejdou a tak to dělají furt dokolečka... Už tu kapitolu raději uzavři:)

citovy vydirani dělaj jen slaboši... znam i připady, když kluk podvedl holku, ona mu to odpustila, byli spolu pak asi 5 let, pač jim přišlo že to všecko nemužou zahodit a pak se po těch pěti letech rozešli, pač zjistili,že se k sobě vubec nehoděj... ale to ja jen tak dodavam, tvuj připad je asi jinej.... ale druha šance je duležita, jen pak už ta třeti nema smysl... si pak kluk řekne: no odpustila mi to znovu,odpusti i přiště... snad ten tvuj neni takovy... pořadně si promysli co bude dal a jestli zvladne to,že budeš prakticky stihačka, což je pochopitelne....

Jestli ho miluješ zustan s nim .. jestli se opravdu chová tak jak píšeš,tak se v něm třeba skutečně něco hnulo .. navíc zahodit 2 a půl letý vztah .. ty víš nejlíp jaký je .. ja bych to zkusila...ale samozřejmě bych si ho hlidala.. dvojnásob

Jo a citový vydírání je pěkná hajzlovina, jen tak mimochodem, ne, že se kvůli němu ještě začneš třeba cítit provinile, tvůj krok byl jediný možný správný. Otázkou je teda ta budoucnost. A vzhledem k tomu, že mám teď tříletý vztah, tak si asi dokážu představit, jak těžký to odloučení musí být, ale to se dá překonat a začít znova s někým, kdo si tě bude vážit.

Podívej, pokud tě dokázal podvést jednou nebo dvakrát, tak tě podvede zas. Při smyslech byl, ne? A ani měsíc odloučení není žádná omluva. Já si myslím, že je to slaboch, ono je lehký začít se omlouvat a brečet, jak tě potřebuje, ale když tě podváděl, tak určitě věděl, co dělá a jaký to může mít následky a udělal to opakovaně.... Asi je na tobě, jak se stavíš k nevěře, ale já bych mu to neodpustila, je to největší úrážka celýho vašeho vztahu, jakou si vůbec dokážu představit.

Nee ja si nemyslim, ze je to nejakej psychous.. on je v pohode,.. vzdyt jsem s nim 2 a pul roku.. jen nevim co ted.. ja ho miluju strasne moc.. vzdyt jsme spolu vikendy od rana do vecera a ty dva a pul roku si propiseme kazdej den 200 sms minimalne.. no ted to vypada, ze jsme psaychousi oba dva, ale ja si myslim, ze to neni az tak zly..

on tě psychicky vidira, to moc dobře znám.. Vubec se o něj neboj, timhle si projde snad každy chlap a zvladne to.. zaleži na tobě co k němu citiš.. navrhla bych ti, aby sis vyměnila čislo, ale ja to taky sama nedokazla.. Prostě ho nech at se v tom chvilku topi,zaslouži si to a pak bud přestane sam, nebo když nepřestane to začni řešit.. Vim, že tahle situace neni snadna a boli, ale ani ty smsky nečti