Detail a diskuse u zpovědi

estrius: Já nevím, nejspíš, doufám:D

Anup: To je prostě jednoduše geniální. Jako že až to příde, tak to bude?

Protože žádný důvod není. A proto to může stát za to!

Jo, to se ptáš toho pravýho...

Já třeba proto, že vím, že jsem nestihla všechno, co chci v životě zažít, a půjdu si za tím... Ale každý máme jinej důvod...

ne..mě utěšuje to že snad v tom příštím...

samozřejmě, ale člověk si je bohužel vědom jen toho jednoho. tebe snad utěšuje, že ses měla v jiným životě líp?

Tuttook: Byly ty Vánoce, budeme na sebe hodní

RUSTY: poprvé v životě s tebou souhlasím

Odpovědnost vůči ostatním je věc sice hezká, ale v krajnosti naprosto irelevantní. Důvodů může být spousta - jak pravila Majousek , můžeš vše pojmout jako možnost tréninku svých schopností, učit se pochopit lidi což přináší zábavnou možnost hrát si s hlupáky (btw jeden z nejzábavnějších pocitů je ovládání několika blbců a jejich následné kolize , možností je nepřeberně... Z každého zážitku máš možnost odnést si zkušenost pro budoucnost, z tšch nepříjemných je jich nejvíce.. A nezapomeň, že ze dna vidíš vše najednou

MB : O tom kolik máme životů by se dalo polemizovat ..

no co říct......

prostě..život je vzácná věc. máš jen jeden, tak je to na tobě jak s tím naložíš. já mám chuť žít už jen ze zvědavosti, jak to se mnou dopadne

Žít není povinnost. Ale každý kdo žije (ne přežívá) má pro to jiný důvod. Doporučuji přehodnotit priority a najít si ten svůj důvod.
Upřímně, někdy to stojí za ho**o, co si budeme povídat, ale naopak ... neříkej mi, že jsi nikdy nezažil(a) nějaký den, či chvíli kdy sis řekl(a) - Kurva jo! tohle stojí za to!
I ten malý dobrý pocit z něčeho dokáže vymazat dlouhé období hnusu.

Hmm... Sex, drogy, rock and roll?

se zkus zamyslet nad tím kolika lidem ublížíš
Tuhle větu fakt miluju :D Co jim po tom?Za života na tebe serou a po smrti pláčou??pch ...
Chtit nemusiš .. ale prostě žiješ.. Ale neboj na každeho dojde..dřiv nebo pozděj,to už maš fuk...

Protože život je dar, který jsi dostal a měl bys s ním podle toho zacházet. Jestli už z tohoto daru nemáš radost, tak se zkus zamyslet nad tím kolika lidem ublížíš, když se ho vzdáš.
Myslím, že i když si myslíš, že je ti strašně, tak se to postupem času zlepší