Najednou se mi zhroutil celý svět. Pořád se snažím být silná, snažím se nějak žít v této prohnilé společnosti, která je šíleně zahleděná sama do sebe. Milovat a být milována, to je můj největší sen a zároveň noční můra. Bolí to, samota bolí, zažírá se stále hlouběji do masa, do srdce. Kdy to skončí? Kdy skončí muka osamění a nastane radost z porozumění? Tak dlouho sama, bez náruče plné lásky, beze slov, která pohladí ženské srdce, to mi chybí. Jsem láska bez naděje?
Diskuse ke zpovědi
Mě nedělá problém přiznat si pravdu,ikdyž na ní není nic optimistického. Je lepší uznat jak to je než před tím zavírat oči.
Řeklas to sama... a sama sis tak dala "rozhřešení". Tvůj problém je možná někde hlob.
Rhianon: To není naivita, jak říká jedno přísloví: Naděje způsobí, že vždy uvěříme.
A ono to tak je. Jestli po něčem toužíš, tak jak toužíš po takové lásce, tak ráda uvěříš, že jsi ji konečně našla. Já tomu taky vždycky uvěřím . Prostě musíš hledat a doufat a věřit, že jednou příjde a do té doby se naučit žít i nez ní, protože jinak se z toho zblázníš.
No, on se mi zhroutil dvakrát, jednou když můj miláček umřel a pak když se na mě vybodl týpek, kterej mu byl podobnej povahově, protože já blb jsem si nasadila růžové brýle, což jsem neměla dělat. Je to moje vina, jsem prostě blb, naivní blb.
Rhiano, tvojí ztráty je mi líto, jestli už jsi takové "splynutí" zažila, měla jsi štěstí, o jakém si řada lidí nechává celý život jenom snít. Závidím ti tvou víru a naději v lepší zítřky!!! Ale pak se nemůžeš divit, že se ti celý život "zhroutil".
Já vím, ale nevzdávám se naděje. Když tu byl jeden musí tu být i další jen ho najít.
Najít chlapa, kterej se takhle otevře bude dost problém.
Katušenka: Děkuji, pochopila jsi to nejlépe ze všech.
Co se týče Iany se musím ohradit, vím, že je to možné, protože jsem to již zažila, ale ztratila jsem ho. Vím, že s jiným klukem to bude jiný, ale i tak po tom toužím, protože to bylo opravdu krásné splynutí. Plně jsme se jeden druhému otevřeli, to je to co mi chybí. Otevřená láska a ne jen její předstírání.
Gallilea: Já netvrdím, že je. Já jen říkám, že tak nějak jsem pochopila to, co tady holka napsala.
Katušenka: co jsi popsala není moc reálné, aspoň na delší dobu...
Nevím jak ti to říct, ale maluješ si to hezky na růžovo. Myslím, že už ti není jedenáct, abys věřila v prince na bílém koni. Láska tě nespasí – může pomoct, ale nezachrání tě. A upřímně, jestli nedokážeš existovat sama za sebe, nedokážeš pak existovat ani s nikým jiným, protože tě ušlape.
Člověk to "tisíckrát" zkusí a "tisíckrát" se spálí, "tisíckrát" nedokáže jednat v pravou chvíli tak jak by měl... často už je pozdě. Hold s tím musíme žít. Jestli něco opravdu chceš změnit, musíš trochu zariskovat…
Lazarus: On inzerát někdy není nejlepší řešení, ale s tím, že se má zkusit vše proč ne .
Gallilea: Zvíře je super věc, ale myslím si, že naši Rhianon nepomůže, protože touží po něčem absolutně jiném. Jak sama píše po sdílení života s někým. A jak tak koukám, tak po sdílení života se vším všudy, nejen polovičatě, jak to jde s přáteli, ale s partnerem, u kterého se prostě předpokládá, že s tebou bude život sdílet. Čímž teda doufám nemyslí, že spolu stráví každou vteřinu svého společného života, ale budeš mít někoho, kdo je tvou součástí stejně jako ty je, někdo na koho se můžeš spolehnout a koho chápeš...no a zároveň chápe on tebe...prostě takové vzájemné souznění...teda tak to chápu já
chovala jsi občas nějaké zvíře? sice ti neřekne, jak se věci mají, ale ta zvířecí láska za to stojí, nikdy ti nevynadá, nikdy tě nepodvede, neublíží ti, bude tě mít rádo a bude ti dělat společnost... jistě, my nikdy nic nechápeme :)
Život dělá kruté žerty, ale lidé mnohdy krutější.
S křížkem po funusu? Jako že už byl zadaný?
Pokoušela jsem se o jednoho muže, který se mi líbil i povahově nejen vzhledově, ale přišla jsem s křížkem po funusu. Je jen moje chyba to, že jsem si nasadila růžové brýle optimisty, z čehož mi zůstaly oči pro pláč. Jsem id**t!
Neříkám, že se máš fixovat na nějakou představu.
Píšeš, že jsi už sama dlouho, ale najednou se zhroutil celý svět. Proč tak najednou?
To se nedá naplánovat, můžeš si udělat profil, ale pak jen příjdeš na to, že je úplně jiný než ten vedle něhož jsi šťastná.
Přemýšlela jsi někdy, koho vlastně hledáš?
Ach jo, nikdo nechápe. Co jsem taky mohla čekat jiného? Sdílení života, jeho překážek i krásných věcí; sdílení myšlenek, snů i nápadů... sdílení... nepatří vždy jen přátelství, ačkoli láska a samotný vztah dvou lidí je sdílení všeho. Pochopení, máte vůbec pochopení? Zvíře vás nepochválí ani vám neřekne jak se věci opravdu mají, běh sice na chvíli uspokojí, ale co pak? Já si samotu nevybrala, snažím se jí čelit. Hledám, zkouším... zklamání za zklamáníma tady? Našla jsem jen to, co nepotřebuji!
Přesně,zvířátko ti taky porozumí..A rozhodně víc než druhé pohlaví.
Zkoušela jsi inzerát?
samozřejmě, že to nemusí být zrovna běh, ale jakýkoliv pohyb. Kup si zvíře ve zverimexu, když ti nejde o sex...
Neříkám, že jen já potřebuji lásku, ani neříkám, že je to lék, ale ta touha po ní nelze umlčet. Jde mi o porozumění ze strany druhého pohlaví, ne o sex nebo tak.
Běhání není zrovna zábavné.Co takhle tanec,posilovna,kolektivní hra?Navíc lásku si nevynutíš ani ji nenajdeš tím,že budeš vzdychat nad osamělostí.
Snažíš se tvrdit, že každý člověk do sebe zahleděný? Jsi pěkný sobec, když si myslíš, že na celém světě jsi jenom ty sama a jenom TY toužíš po lásce. Co je to láska? Trocha vyplavených hormonů, u nichž si myslíš, že jsi šťastná. Jdi si zaběhat a docílíš stejného efektu :)
Tady má zřejmě někdo velmi nízké sebevědomí a myslí si,že "láska" bude zázračným balzámem na trápení se sebevědomím a vlastním pocitem méněcennosti a osamění.
Vlastně ne, nemohla bych ji nenávidět. Už jsem lásku zažila, její ztráta bolela, bylo to jako by s ním zemřel i kus mě. Bylo těžké se s tím srovnat, ale uspěla jsem a nad láskou jsem nezanevřela, ačkoli chodím k jeho hrobu s kyticí růží a těžkým srdcem. Vždy bude v mém srdci.
a když příjde láska a poté tě opustí. Co pak? CO napíšeš potom? Že ji proklínáš? Jak ji nenávidíš? Jak moc tě zranila a ublížila ti?
Myslíš,že ti pomůže láska k tomu,aby jsi se necítila sama a nepokračovaly tvá muka osamění?O tom pochybuju..
Náhodné moudro a přísloví
Události, věk i zkušenost vždy přinášejí něco nového. (Terentius)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©