prostě nemužu...nemužu zapomenout na ty dvě krasný hnědý oči....na to jak se na mě divali když jsem odchazela...tak jako....neodcházej mi...pojd ke mě,vrat se mi....aaaaaa to proste nejde...ja vím že musím ...ale nejde to...ny ten pohled se nezapomíná...a zvláš z těch dvou náádherných hnědých očí...jak je mam dostat pryč???
to nepujde...jen tak se ven z mojeho srdíčka nedostanou :(
Diskuse ke zpovědi
jistě, teď ze startu to bolí, na tohle existuje jediná pomoc - čas, ten aspoň trochu tvý rány zhojí
Vždyť nemusíš zapomínat... Nech to plynout.
Jo, hoši mají pravdu. Čas hojí rány a časem se to všechno zmírní, změní a budou tu oči jiné, které tě budou mít rády a ty je.
Sejde z oci sejde z mysli jen blazen veri na nesmysly....
ono je to spis tak, ze je nahradis novejma ocimaktery budou rikat - pojd keme a ne neodchazej mi... clovek obcas nema na vybranou..
Ne nadarmo se říká: Sejde z očí, sejde z mysli.
Čas vyléčí tento neduh a stane se to jen vzpomínkou.
Podporuji tě.
Náhodné moudro a přísloví
Spravedlnost je trvalá a stálá vůle udělovat každému to, co mu patří. (Ulpianus)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©